Čeští Piráti jsou často vnímáni jako strana, pro jejíž politický úspěch byly a jsou klíčové online prostředí, komunikace a témata. Studie, na které se podílel Lubomír Kopeček z Národního institutu SYRI, ale ukazuje odlišný politický příběh jejich patnáctileté historie. Piráti dnes zahrnují online i offline aspekty, improvizovanost a neregulovanost vnitřního života strany nahradily velmi přesná pravidla a procedury, upozorňuje studie, kterou zveřejnil časopis East European Politics. Výhodou ale současně i nevýhodou Pirátů je podle Kopečka extrémní otevřenost jejich stranické komunikace na jejich internetovém fóru. To se ukázalo i nyní při rezignaci stranického vedení.
„Piráti vznikli v roce 2009 jako čistě digitální strana založená na využití online platforem a nástrojů, a to jak ve svém vnitřním životě, tak při snaze oslovit voliče. Pro jejich politické prosazení a politické etablování ale bylo zásadní rozšíření jejich působení o tradiční offline stranické nástroje, což zahrnulo například vytvoření organizačních struktur a stranického zázemí v regionech nebo částečnou profesionalizaci,“ upozorňuje Kopeček, který v rámci SYRI působí ve výzkumné skupině zaměřené na právo a vládnutí. Organizačně je tak strana dnes hybridem zahrnujícím online i offline aspekty. Ve srovnávací perspektivě se zahraničními stranami, které také původně vznikly v čistě digitální formě, ale podle vědce nejde o překvapivý vývoj.
„Improvizovanost a neregulovanost vnitřního života Pirátů nahradila velmi přesná pravidla a procedury, a to ve snaze dát jasný rámec stranickým debatám,“ říká Kopeček s tím, že tyto změny odrážejí technokratický duch ovlivněný původem mnoha straníků v IT sféře, který je vzdálený představě o „nespoutaném pirátství“. Součástí vědeckých zjištění je dále neformální posun rozhodovacího těžiště strany v průběhu času, i když stále existuje vysoká míra vnitrostranické demokracie, která umožňuje každému členovi ovlivňovat její směřování. Zvýšila se mocenská váha regionálních organizací, poslaneckého klubu, zvláště v letech 2017–2021, a po roce 2021 i pirátských politiků ve vládních strukturách.
Výhodou ale současně i nevýhodou Pirátů je podle Kopečka extrémní otevřenost stranické komunikace na jejich internetovém fóru. „Přednost je to v tom, že každý člen tady může prezentovat svůj názor, což otevírá možnosti pro politickou participaci. Nevýhodou je to proto, že rozhodnutí vedení jsou pod neustálým a viditelným tlakem, což znejišťuje jeho pozici. Může to také poškozovat veřejný obraz strany, která potom působí velmi nejednotně, mnohem víc než u jiných stran,“ uvedl Kopeček s tím, že pod tímto tlakem rezignovalo celé vedení Pirátů, které je fakticky z větší části nové, nedávno zvolené.
„Představa, že po každé porážce v druhořadých volbách, což jsou volby krajské, rezignuje celé vedení je podle mne politicky pro stranu škodlivá. Jiná věc je samozřejmě, zda měl vyvodit odpovědnost předseda Bartoš, který vede stranu dlouhou dobu a je odpovědný za největší aktuální reputační problém Pirátů, digitalizaci stavebního řízení,“ uvedl Kopeček s tím, že Piráti nikdy nebyli strana, která by stála v první řadě na lídrovi jako ANO nebo SPD. Bartoš měl ve straně velkou reputaci a byl populární, nicméně jeho výměna není pro budoucnost Pirátů podle Kopečka nijak fatální.
Odkaz na studii: Full article: A digital party organisation? Evolution of the Czech Pirates (tandfonline.com)
Zařazení: seniorní výzkumník
+420 549 494 331 kopecek@fss.muni.cz Katedra politologie, Fakulta sociálních studií MU