Tiskové zprávy
V České republice žije v současnosti přes 15 000 dětí se život limitujícím nebo ohrožujícím onemocněním, pro které je indikovaná paliativní péče. Z nich přibližně 1 700 aktuálně potřebuje paliativní péči zaměřenou na zmírnění fyzického i psychického utrpení. Podpora nemocným i jejich rodinám je přitom stále nedostatečná, vyplývá z dat, které analyzovali vědci Národního institutu SYRI.
„Přestože poskytování dětské paliativní péče v ČR roste nejenom v domácím prostředí, ale i díky rozvoji konziliárních týmů paliativní péče, vykázaná péče pokrývala v roce 2022 pořád pouze přibližně pětinu potřeby,“ upozorňuje Daniel Szabó ze SYRI a Masarykovy univerzity. Mnoho dětí se život limitujícím nebo ohrožujícím onemocněním a jejich rodiny zároveň potřebují paliativní péči dlouhodobě, často od narození.
Při srovnání se zahraničím české kapacity pokulhávají. „Míra potřeby dětské paliativní péče v České republice je výrazně vyšší, než je průměr vysokopříjmových zemí, a je také vyšší, než je evropský průměr. Zatímco u nás je to přibližně 80 dětí ze sta tisíc, evropský průměr je 50 a u vysokopříjmových zemí je to 37 na sto tisíc. Potřeba v České republice je zároveň stabilní a neklesající,“ doplnil Szabó.
Nedostatek poskytované péče se týká paliativní péče obecné, specializované i paliativní péče v závěru života napříč všemi skupinami onemocnění a napříč všemi věkovými kategoriemi.
„Ačkoli počty nových výskytů a úmrtí na onemocnění indikující paliativní péči mírně klesají, díky medicínskému pokroku se zvyšuje doba přežití. Tím se zvyšuje i počet dětí a následně mladých lidí potřebujících dlouhodobou paliativní péči o pozdní následky onemocnění, zejména závažné dlouhodobé následky onkologické léčby. Tyto výsledky zdůrazňují naléhavou potřebu dlouhodobého sledování pacientů a rozšíření a zlepšení dostupnosti péče,“ uvedl Szabó.
Aktuální studie pracuje s českými i zahraničními daty. Využívá mj. data o všech hospitalizacích, zdravotních výkonech v odbornosti paliativní péče, úmrtích dětí a mladých lidí do 19 let v období 2010–2022 v ČR, kteří byli diagnostikováni s paliativně relevantním onemocněním. „Data byla analyzována dle mezinárodní metodiky závažného zdravotního utrpení a analýzy přežití, dle věku, pohlaví, geografických regionů, trajektorie onemocnění a komorbidit se zaměřením na specifické ukazatele,“ dodal Szabó.
Odkaz na infografiku: https://1url.cz/9JWn1
Zařazení: juniorní výzkumník
+420 549 496 993 daniel.szabo@recetox.muni.cz Přírodovědecká fakulta MU