Tiskové zprávy
Integrace ukrajinských žáků v českých třídách se postupem času zlepšuje. Bezprostředně po svém příchodu do nové hostitelské země ve třídách mluvili zejména mezi sebou. Stačil ale jeden kompletní školní rok 2022–2023 a jejich pozice se výrazně změnila; vyplývá to z výzkumu vědců Národního institutu SYRI. Situaci významně napomohlo prostředí škol, které většinou zdůrazňovalo nutnost sociální adaptace nad vzdělávacími výsledky.
Vědci zkoumali sociální integraci ukrajinských studentů-uprchlíků v prvním školním roce po jejich příchodu. Zaměřili se na dynamiku vrstevnických sítí ve 12 třídách šesti brněnských středních škol. Celkem pracovali s 266 žáky, z toho Ukrajinců byla asi pětina. Sledovali přitom vývoj ve dvou časových bodech během jednoho školního roku.
„V průběhu školního roku prošly vrstevnické sítě významnými změnami, a to jak v celkové struktuře, tak u jednotlivých studentů. Etnicky omezené kontakty se celkově znatelně snížily, což odráží větší prolínání mezi českými a ukrajinskými studenty,“ uvedl Tomáš Lintner z Národního institutu SYRI a Masarykovy univerzity.
Ukrajinští studenti měli v průměru méně kamarádů než jejich čeští vrstevníci, tento rozdíl byl ale způsoben jejich menším počtem ve třídách. „Postupem času se více integrovali, mezi jednotlivci ale existovaly značné rozdíly. Klíčovým faktorem byla sociokulturní adaptace. Naopak sociálně-ekonomický status, tedy to, z jaké ekonomické skupiny daný jedinec pochází, formování mezietnických vazeb neovlivnilo. Tato zjištění podtrhují dynamickou povahu vztahů mezi vrstevníky a důležitost podpory sociokulturní adaptace pro podporu integrace uprchlíků,“ dodal Lintner.
Výsledky studie podle něj podtrhují klíčovou roli škol při vytváření inkluzivního prostředí, které podporuje mezikulturní porozumění a rozvoj sociálních a jazykových kompetencí. „Programy, které podporují osvojování jazyka a poskytují příležitosti pro smysluplné interakce s vrstevníky, by mohly posílit sociokulturní adaptaci a v důsledku toho zlepšit integraci. Uprchlíci těsně po svém příchodu neumí místní jazyk. Proto doporučujeme podporovat neverbální aktivity, jako jsou týmové sporty nebo kooperativní projekty, v kterých se snáze budují nové vztahy,“ uvedl Lintner. Pedagogové by si podle něj měli být vědomi variability sociokulturní adaptace mezi studenty a měli by také přizpůsobit jejich podporu individuálním potřebám.
Odkaz na studii: Revisiting Ukrainian refugees struggling to integrate into Czech school social networks | Social Psychology of Education
Zařazení: juniorní výzkumník
+421 949 121 655 tomas.lintner@mail.muni.cz Ústav pedagogických věd Filozofické fakulty MU