Hlavním faktorem ovlivňujícím spokojenost učitelů není plat, ale kvalita vedení školy

„Z našich výsledků vyplývá, že pracovní well-being českých učitelů a zejména učitelek, kterých byly ve výzkumném vzorku tři čtvrtiny, je relativně vysoký. Klíčové přitom je, že jsme v datech objevili souvislost mezi well-beingem učitelů a studijními výsledky žáků a také tím, jak se žáci ve školách cítí. Podporou pracovního well-beingu učitelů tedy zároveň podporujeme žáky, což je silný argument pro to, abychom se o pracovní podmínky na školách více zajímali,“ upozorňuje Kateřina Zábrodská z Národního institutu SYRI a Psychologického ústavu Akademie věd ČR.

Přestože symptomy vyhoření vykazovalo ve výzkumu pouze šest procent pedagožek a pedagogů, až téměř čtvrtina reportovala fyzické vyčerpání. „Jako největší problémy učitelé uvádějí náročné interakce a komunikaci s žáky, celkovou náročnost práce a v menší míře také přetížení administrativou,“ uvádí Zábrodská. Přetížení v práci podle vědkyně nevede k vyhoření přímo, ale nepřímo, tím, že stupňuje zejména u kantorek konflikt práce a rodiny, což následně vede k vyhoření.

Výzkum odhalil i další zajímavé souvislosti. „V dotaznících se můžeme jednoduše ptát, co učitelé sami vnímají jako hlavní benefity a problémy učitelské profese. Můžeme ale také pomocí pokročilejších statistických metod jít více do hloubky a zkoumat komplexnější vztahy. Tyto analýzy ukázaly, že ačkoliv učitelé považují za hlavní benefit své práce dobré vztahy v kolektivu a práci s dětmi, ve skutečnosti jejich pracovní spokojenost nejvíce ovlivňuje kvalita vedení školy. Tedy to, jaké manažerské a řídící kompetence má ředitel nebo ředitelka,“ komentuje Zábrodská.

Rozvoj kvalitního leadershipu a manažerských dovedností ředitelů je proto podle Zábrodské hlavním faktorem, na který by se školy měly zaměřit. Vědci ředitelům současně doporučují věnovat cíleně pozornost well-beingu učitelů a udržet pozitivní aspekty současných škol, zejména fungující komunitu.

„Dalším vhodným krokem je posílit intervence zacílené na zvládání náročných vztahových interakcí a komunikace s žáky. Dále pak vytvořit větší prostor pro profesní rozvoj jako zdroj smysluplnosti. Cestou k pozitivnímu výsledku je i snížení administrativní zátěže či zavádění opatření na zmírnění konfliktu práce–rodina,“ dodává Zábrodská.

Foto: Kateřina Zábrodská

Graf 1. Hlavní benefity a problémy učitelské profese uváděné učitelkami a učiteli 2. stupně základních škol. Datový soubor: Panel 150 (N = 1768, z toho 73,9 % žen).