Tiskové zprávy
Herní poruchou trpí stále více lidí. Porucha, která je od roku 2018 evidována Světovou zdravotnickou organizací (WHO) jako duševní nemoc, vede k podobným změnám v mozku, jako je tomu v případě závislosti na návykových látkách nebo hazardních hrách. Rozvíjí tak patologické jevy, jako jsou deprese, úzkosti nebo různé závažnější problémy v sociální a pracovní oblasti. Z výsledků dvou aktuálních studií, na kterých se podílel Ivan Ropovik z Národního institutu SYRI, vyplynulo, že předvídat, u koho a jak se herní porucha vyvine, je mnohem obtížnější než identifikovat v populaci hráče, u nichž se patologické hraní v současnosti projevuje.
Vědci v první studii, která je dosud nejrozsáhlejší a nejkomplexnější svého druhu, podrobně analyzovali výsledky téměř 500 odborných textů, aby identifikovali nejvýznamnější rizikové faktory patologického hraní. Následně sbírali data od více než 1300 hráčů v Severní Americe a Evropě s cílem sledovat, jak se při různých úrovních rizikových faktorů a u různých skupin hráčů herní porucha vyvíjí.
Herní porucha není zatím odborně do detailu zmapovaná. Vědci nemají dosud jasno ve všech souvislostech. Nyní potvrdili, že mezi herní poruchouzávislostí na internetu a závislostí na médiích existuje jasná souvislost. „Podobně je důležitý pro rozvoj herní poruchy únikový motiv a víme, že porucha rozvíjí úzkostné stavy,“ uvedl Ropovik, který se tématem dlouhodobě zabývá.
„Pozoruhodné je, že při rozvoji patologického hraní jsme mezi jednotlivými hráči nepozorovali žádné rozdíly z hlediska pohlaví, věku nebo herního času,“ uvedl Ropovik. Vědci sledovali účastníky studie v několika časových řadách. Z výsledků obou studií vyplynulo, že předvídat, u koho a jak se herní porucha vyvine, je mnohem obtížnější než identifikovat v populaci hráče, u nichž se patologické hraní v současnosti projevuje. Zároveň u hráčů, kteří herní poruše propadli nejvíce, se jejich vztah k hraní a příznaky v čase neměnily. „Naznačuje to časovou stabilitu vysokých úrovní příznaků,“ dodal Ropovik.
Herní porucha byla zařazena na seznam duševních nemocí v roce 2018. Úzce souvisí s tzv. netolismem, což je nutkavá potřeba stálého připojení k internetu a jeho chorobné používání, které pak činí závislým lidem psychické, sociální a pracovní obtíže. Podle různých studií se prevalence (internetové) herní poruchy významně zvýšila v letech 2020–2021, tedy v souvislosti s pandemií. „Dříve touto poruchou trpělo kolem 5 procent populace, nyní je to více než 8 procent. Intenzita tohoto problému tak v čase pravděpodobně poroste. Musíme se proto snažit této poruše lépe porozumět a správně zacílit preventivní programy,“ uvedl Ropovik.
Více zde:
Zařazení: Seniorní výzkumník
+420 221 900 530 ivan.ropovik@gmail.com Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy