Experti kritizují záměr udělit na tři roky učitelskou kvalifikaci lidem, kteří nemají žádné pedagogické vzdělání. Data České školní inspekce přitom jasně ukazují, že žáci kvalifikovaných učitelů dosahují lepších vzdělávacích výsledků, upozorňuje expertka Národního institutu SYRI Zuzana Šalamounová. Novela zákona o pedagogických pracovnících, kterou bude 21. února projednávat v 2. čtení Poslanecká sněmovna, je navíc v rozporu s dlouhodobou strategií českého vzdělávání. Může také prohloubit rozdíly ve vzdělávání v jednotlivých regionech.
„Jako argument pro navrhovaný krok se uvádí nedostatek učitelů, který se však týká jen některých předmětů a jen některých regionů. Otázka by tedy spíše měla znít, jak nalákat více studentů, aby šli studovat matematiku či chemii, a jak cíleně podpořit školy v daných regionech. Nikoli kým zde kvalifikované učitele nahradit,“ uvádí Šalamounová z institutu SYRI a Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
„Z dat od České školní inspekce navíc víme, že žáci kvalifikovaných učitelů dosahují lepších vzdělávacích výsledků. Pokud jako řešení přijmeme, že v regionech s nedostatkem kvalifikovaných učitelů budou vyučovat učitelé bez pedagogického vzdělání, riskujeme, že to povede k slabším vzdělávacím výsledkům žáků. A ty jsou už nyní ve srovnání s ostatními regiony horší,“ doplňuje Šalamounová.
Klíčovým dokumentem české vzdělávací politiky je v současnosti tzv. Strategie 2030+, mezi jejíž hlavní témata patří právě kvalita profesních znalostí a dovedností učitelů. „Předkládaná novela je zcela v rozporu s tímto dokumentem, neboť ten staví na zvýšených nárocích kladených na učitele,“ uvádí Vladimíra Spilková z Univerzity Pardubice. Návrh novely je v rozporu i s dalšími kroky ministerstva školství. „V loňském roce proběhlo národní šetření absolventů učitelství, které mělo za cíl zjistit, kde mohou fakulty více posílit přípravu studentů. Připravuje se kompetenční rámec, který má nastavit, co mají absolventi s jistotou umět, a požadovat, aby to uměli, ať už studují v Pardubicích, Praze, Brně, nebo třeba v Ostravě. Je proto paradoxní, že se na druhé straně prosazuje, aby bylo možné udělit kvalifikaci tomu, kdo nezbytné profesní dovednosti nemá,“ konstatuje Spilková.
Druhý sporný bod novely se týká otázky, kdo může vzdělávat zájemce o doplnění potřebné kvalifikace. To bylo doposud možné je na půdě vysokých škol. Znění novely ale přichází s tím, aby toto vzdělávání mohly nabízet i další vzdělávací instituce mimo vysoké školy. „Vysoké školy musí splnit řadu požadavků, aby mohly toto vzdělání poskytovat. Kromě toho se pravidelně ověřuje, zda je nabízené vzdělávání kvalitní, a to ze strany vysokých škol i ze strany státu. Další vzdělávací subjekty ale téměř žádné regulaci ze strany státu nepodléhají,“ uvádí Světlana Hanušová z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a dodává: „Představte si, že by bylo možné dodělávat si kvalifikační požadavky u soukromých firem u jiných regulovaných profesí, třeba u lékařů. To je něco zcela nemyslitelného.“
Šalamounová z Národnímu institutu SYRI k tomu dodává: „Pokud se pole vzdělavatelů tímto způsobem rozšíří, mohou být mezi poskytovali někteří, kteří nabídnou kvalitní studium. Mohou tam ale být i tací, kteří nabídnou nejsnazší studium. Kterých bude víc, nelze říci. Instituce mimo vysoké školy nicméně nebudou mít několikastupňový systém kontroly, jako tomu je u vysokých škol. To lze považovat za velké riziko.“
Proti možnosti udělování kvalifikace bez profesního vzdělání na dobu tří let se vyslovily mimo jiné Rada vysokých škol, Česká konference rektorů, za níž se vyjádřila rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková, Asociace děkanů pedagogických, filozofických, přírodovědných a tělovýchovných fakult, Asociace češtinářů, didaktiků dějepisu, Asociace učitelů dějepisu či učitelů angličtiny, Jednota českých matematiků a fyziků, Společnost učitelů matematiky či Česká pedagogická společnost. Novela zákona o pedagogických pracovnících nicméně přichází také s řadou pozitivních změn, neboť se v ní poprvé objevují například role provázejícího učitele, uvádějícího učitele či třídního učitele.
Zařazení: seniorní výzkumnice
+420 549 493 338 salamounova@phil.muni.cz Ústav pedagogických věd Filozofické fakulty MU