Tiskové zprávy
Vědci z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity se zabývali zejména tím, jak exekuce ovlivňují postoje k demokracii. Analyzovali postoje přibližně tisíce osob, z nichž polovina byla v exekuci a ta druhá tvořila kontrolní vzorek.
„Lidé v exekuci obecně méně podporují demokracii. Ještě závažnější je situace u lidí, kteří se do problémů dostali už před rokem 2016. U těchto osob je markantní institucionální odcizení, což ukazuje na ztrátu důvěry v instituce. Podobně je to s nespokojeností politickou,“ uvedl Václav Šmatera ze SYRI a Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Průzkum experti dělali v polovině letošního roku. Osoby postižené exekucí rozdělili na dvě části podle toho, zda se jich dotkl novější legislativní rámec, který po roce 2016 velkou část negativních efektů tlumí – racionálně je regulováno úročení z prodlení u spotřebitelských úvěrů, výrazně byla omezena praxe rozhodčích doložek atd.
„I přes tyto změny však historické břemeno přetrvává. Ukazuje se, že ochrana legitimity demokracie vyžaduje především férové a srozumitelné právní prostředí. Celkově lze říci, že kvůli v minulosti platnému právnímu rámci je v ČR o stovky tisíc více lidí, kteří jsou ve vztahu k demokracii a politice silně kritičtí,“ doplnil Šmatera.
Česká republika patří k zemím s poměrně vysokým počtem exekucí. Jejich celkový počet sice v čase klesá, ale roste podíl dlužníků s vícečetnými exekucemi. To znamená, že problémy s exekucemi se koncentrují u menšího počtu lidí, což jim ztěžuje řešení, jak se z problému vymanit.