Empatie pod tlakem: Nová studie sleduje, jak lékaři komunikují s váhavými rodiči o očkování

Pochopení dynamiky komunikace mezi váhavými rodiči a zdravotníky je zásadní pro porozumění obavám rodičů a podporu jejich kvalifikovaného rozhodování. Dlouhodobý vztah a budování důvěry hrají v této komunikaci klíčovou roli. Lékař může v průběhu času svým chováním důvěru rodičů posílit, nebo naopak oslabit. Zdravotníci jsou proto opatrní, pečlivě zvažují reakce a hledají cestu, jak udržet otevřený dialog. „Dlouhodobost vztahu zároveň může být určující pro poskytování i jiné péče, než je samotné očkování. Rodiče, kteří mají pozitivní zkušenost s praktickým lékařem pro děti a dorost, se na něj obracejí i s dalšími zdravotními otázkami. Investovat čas se proto vyplácí,“ upozorňuje Zuzana Kotherová ze SYRI a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Aktuálně zveřejněná studie ukazuje, že zdravotníci rozlišují mezi rodiči, kteří očkování zcela odmítají, a těmi, kteří váhají – zpravidla z obav o své dítě. Svou komunikaci tomu přizpůsobují a právě u rodičů, kteří hledají informace nebo potřebují čas, častěji volí empatický a individuální přístup. „Efektivní komunikace by neměla jen předávat informace o rizicích a přínosech očkování, ale měla by rodičům pomoci lépe pochopit závažnost nemocí, proti nimž vakcíny chrání. Osobní příběhy, kolektivní paměť nebo srozumitelné příklady z běžného života mohou porozumění posílit a zvýšit důvěru ve vakcinaci,“ dodává vědkyně.

Současné nastavení systému zdravotníkům v této náročné komunikaci příliš nepomáhá. Ordinace jsou přetížené, času je málo a školení v komunikačních dovednostech často chybí. Přitom právě schopnost pracovat s obavami rodičů, zvládat emoce a reagovat srozumitelně hraje v rozhodování o očkování zásadní roli. Studie proto doporučuje, aby zdravotní politika více podporovala mezioborovou spolupráci a vytvářela podmínky pro individuální diskusi s rodiči – nejen časové, ale i odborné. Rodiče potřebují jasné ověřené informace, a to jak od lékařů, tak prostřednictvím digitálních platforem a veřejných kampaní. Autoři studie zároveň upozorňují na roli lékařských fakult, které by měly posílit výuku tzv. soft skills a zapojit do vzdělávání odborníky z psychologie a sociologie.

Výzkum vznikl v rámci mezinárodního projektu VAX-TRUST a česká část se zaměřila na ordinace praktických lékařů pro děti a dorost. Využila kombinaci etnografického pozorování a rozhovorů se zdravotníky, které poskytly detailní vhled do každodenní praxe.