Tiskové zprávy
Čtení a sledování dezinformačních médií zvyšuje u lidí politický cynismus, tedy pocit, že se o ně politici nezajímají. Tato média v lidech zároveň posilují přesvědčení, že politiku chápou a dokážou ji ovlivnit. Naopak získávání informací z alternativních médií dodržujících novinářské standardy politický cynismus snižuje. Vyplývá to z výzkumu mediálních vědkyň Karolíny Bielikové, Lucie Čejkové a Aleny Pospíšil Mackové z Národního institutu SYRI. Na výzkumu se dále podílel mediální vědec Michael Hameleers.
Analýza odhalila, že mezi lety 2019 a 2024 míra politického cynismu vzrostla. Významný vliv na to měla pandemie COVID-19. „Nadměrné množství zpráv a neustále se měnící situace a nařízení podpořily nejistotu a nedůvěru ve společnosti. Lidé často zažívali únavu z celé situace a přestali důvěřovat, že vláda a další politické instituce se starají o zájmy občanů,“ uvedla Karolína Bieliková z Národního institutu SYRI a Masarykovy univerzity.
Míra politického cynismu se však lišila mezi lidmi, kteří četli nebo sledovali dezinformační média, a kteří čerpali informace z alternativních médií dodržujících novinářské standardy. „Média, která mají tendenci šířit dezinformace a konspirace, politický cynismus podporují. Naopak alternativní média, která často využívají delší vysvětlující formáty, ho mohou snížit. Předkládání perspektiv, které mohou kritizovat systém, tedy automaticky neznamená podporování cynismu,“ upřesnila Bieliková.
Výzkumníci dále zjistili, že lidé, kteří čtou a sledují dezinformační a konspirační média, se cítí sebevědoměji ve své schopnosti rozumět politickému systému a zapojovat se do něj. „Právě tento pocit je často předpokladem k politické participaci, kterou jsme mohli vidět například v podobě demonstrací během covidu,“ vysvětlila Bieliková. Zdůraznila však, že ne každý typ politické aktivity podporuje demokracii.
Výzkum tak prokázal, že alternativní média nelze vnímat jako jednotnou skupinu s negativním vlivem na společnost. „O alternativních médiích se v posledních letech mluví jako o hrozbě pro demokracii, naše data ale ukazují, že je nutné tuto kategorii dále rozlišovat. Neexistuje jasné černobílé rozdělení mezi mainstreamovými a alternativními médii jako dobrými a špatnými zdroji,“ uzavřela Bieliková.
Data pochází ze čtyř vln Českého panelového šetření domácností z let 2019 až 2024, přičemž vlna 2023-2024 proběhla jako součást projektu SYRI. Výzkumníci rozdělili alternativní média na ta, která dodržují novinářské standardy, a na ta, která mají tendenci k šíření dezinformací a konspirací, podle hodnocení Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Do první skupiny zařadili Forum 24, Týdeník Fórum, Deník Referendum, Alarm, Info.cz a Echo24. Druhá skupina zahrnuje média Parlamentní listy, Naše Pravda, CZ24News, Aeronet, Protiproud, AC24, Pravý prostor, Svobodný vysílač, Otevři svou mysl, První zprávy a Středoevropan.
k.bielikova@mail.muni.cz Katedra mediálních studií a žurnalistiky, Fakulta sociálních studií MU