Deníkové metody mají terapeutický efekt

„Populární představa, že odolnost je pouze o individuálním ‚zocelení‘ a schopnosti jedince snášet tlak, je mylná a nenapomáhá budování odolnosti ve vzdělávacím procesu. Tento přístup je škodlivý, protože ignoruje systémové problémy, jako je například toxické prostředí, nadměrný stres a vede k tzv. ‚obviňování oběti‘, kdy je selhání v neudržitelných podmínkách vnímáno jako osobní chyba,“ uvedla Lucie Jarkovská ze SYRI a Masarykovy univerzity.

Studie SYRI jako alternativu navrhuje koncept vztahové a komunitní odolnosti. Podle tohoto přístupu není odolnost vlastností či dovedností jedince, ale je výsledkem dynamických procesů ve skupině. Klíčem je vzájemná podpora, empatie, spolupráce a vytváření bezpečného prostředí, kde se studující cítí součástí komunity.

Příkladem v tomto směru jsou tzv. deníkové metody (journaling) ve výuce. „Nejde jen o pasivní psaní, ale o strukturovanou techniku, která pomáhá zpracovat emoce a snížit kognitivní zátěž, podporuje hlubokou sebereflexi a získání nadhledu, umožňuje propojit teoretické učivo s osobní zkušeností a z hlediska vztahové odolnosti otevírá možnosti k sdílení zážitků, a tudíž napomáhá budovat vzájemné porozumění, solidaritu a sounáležitost,“ uvedla Jarkovská.

Výzkumnice provedly se svými studenty jednoduchý test. Jejich úkolem bylo napsat skrze metodu volného psaní na papír, co jim brání v efektivním psaní bakalářské práce. Následně si papíry vyměnili a tato data společně ve skupinách analyzovali. „Tato sonda vedla k lepšímu porozumění vlastní situaci, ale také k pokusu o překonání těchto bariér. Většina studujících zvolila jako budoucí krok nějakou formu kolektivní podpory, jako je společné psaní v kavárně či společná návštěva knihovny, což vedlo také k prohloubení vazeb a spolupráce mezi spolužáky,“ uvedla Jarkovská.

Experiment byl pro mnoho studujících silným zážitkem a přinesl jim jedno zásadní zjištění, a to, že problémům nečelí sami. „Ze sebraných výpovědí bylo zřejmé, že všechny nepříjemné pocity kolem psaní bakalářky – stres, frustrace, pocity nedostatečnosti a zbytečnosti – zažívají téměř všichni. Toto sdílení umožnilo nadindividuální pohled a změnu perspektivy od pocitu ‚je to moje vina‘ na poznání, že tyto pocity a problémy mají i kolektivní a systémový rozměr. Změna perspektivy přinesla studujícím úlevu, někteří ve zpětných vazbách dokonce zmiňovali, že toto cvičení pro ně mělo terapeutický efekt,“ uvedla Jarkovská s tím, že experiment potvrdil nutnost posunu od individualistického pojetí odolnosti ke vztahovému a komunitnímu. „Tento posun je zásadní pro budování odolnějších vzdělávacích systémů, které dokážou efektivně reagovat na krize a zároveň pěstují hlubší lidské a sociální vazby,“ dodala Jarkovská, která o deníkových metodách s kolegyní ze SYRI Martinou Noskovou chystá knihu. Bude se jmenovat Od deníků k výzkumu. Metodologie sociálních věd interaktivně a vyjde v koedici Grady a Munipressu v listopadu.

 Odkaz na studii: https://1url.cz/YJ4Wb

 Photo: pexels.com