Data o předčasné úmrtnosti ukazují na problémy ve strukturálně znevýhodněných regionech

„V současné době se především řeší stárnutí populace a zvyšující se počet chronických onemocnění, která souvisejí s věkem. To ale rozhodně není z hlediska vývoje populace jediné zásadní téma. Musíme porozumět také tomu, proč lidé umírají předčasně,“ vysvětluje jedna z autorek výstupů Klára Hulíková Tesárková z Národního institutu SYRI.

Předčasné úmrtí odborníci nejčastěji definují jako případ smrti, kterému bylo teoreticky možné zabránit v případě vhodné prevence a/nebo včasné léčby. Často se za předčasné považuje úmrtí do určitého věku, obvykle do 65. roku života. „Pozitivní je skutečnost, že podíl úmrtí do tohoto věku v čase viditelně klesá, přesto ale dosahuje v případě mužů v průměru okolo 21 % a u žen necelých 11 %, v některých lokalitách najdeme však hodnoty blížící se pro muže až 30 %,“ upozorňuje Hulíková Tesárková.

Nová metodika analýzy, vykazování a komparace úrovně předčasné úmrtnosti, která již prošla certifikací ze strany Ministerstva zdravotnictví ČR, doporučuje sledovat nejen data o intenzitě úmrtnosti, ale také o věkové struktuře zemřelých. K tomu lze využít ukazatele založené na odhadu tzv. ztracených let života. V tomto přístupu demografové ke každému úmrtí přiřazují váhy, které odrážejí věk, ve kterém k úmrtí došlo, resp. potenciální délku života, kterou daná osoba úmrtím ztratila. Standardizovaná míra počtu ztracených let života (obvykle se vyjadřuje v přepočtu na 1 000 obyvatel) pak představuje komplexní ukazatel předčasné úmrtnosti, který lze využít také pro zmapování regionální diferenciace tohoto jevu. Hodnoty tohoto ukazatele opět dokládají méně příznivou situaci na severozápadě Čech a v Moravskoslezském kraji, naopak nejlepší je situace v Praze a okolí, v části Vysočiny nebo jižní Moravy.

„Mezi důvody předčasné úmrtnosti patří individuální i vnější faktory. Příkladem těch individuálních, které může každý více či méně ovlivnit, je například životní styl, využívání preventivní péče a rizikové chování. Mezi vnější faktory neboli systémová rizika patří dostupnost zdravotní péče nebo kvalita životního prostředí,“ doplňuje spoluautorka Dagmar Dzúrová.

Unikátní pohled na tematiku předčasné úmrtnosti nabízí mapové aplikace věnované vybraným příčinám smrti. Konkrétně jsou v územním detailu správních obvodů obcí s rozšířenou působností zobrazeny rozdíly z hlediska vnějších příčin smrti, zhoubných nádorových onemocnění (novotvary) a nemocí oběhové soustavy.

Právě vnější příčiny smrti jsou významnou příčinou předčasné úmrtnosti, neboť k nim často dochází v nízkém věku. „V případě vnějších příčin smrti se potvrdila výrazná mužská předčasná nadúmrtnost, která je zhruba trojnásobná v porovnání se ženami,“ uvádí Hulíková Tesárková.

Z hlediska nádorových onemocnění a onemocnění oběhové soustavy jsou regionální rozdíly více patrné. Muži na rakovinu nejčastěji předčasně umírají v severozápadních Čechách a v Moravskoslezském kraji, u žen je toto nelichotivé prvenství v severozápadních Čechách. Naopak minima najdeme pro obě pohlaví v krajích Královéhradeckém, Pardubickém a na Vysočině. V případě nemocí oběhové soustavy je předčasná úmrtnost žen zvýšená jak v severozápadních Čechách, tak v Moravskoslezském kraji, v případě mužů jde hlavně o severozápadní Čechy a vybrané regiony Moravskoslezského kraje (Orlová). Minima jsou dosahována především v jižní části republiky a v Praze a okolí.

Jak certifikovaná metodika s přehledem základních ukazatelů, tak mimořádně detailní mapový portál k tematice předčasné úmrtnosti poskytují řadu dalších dat. „V době rychlého stárnutí populace a rostoucí zátěže ekonomicky aktivní složky populace je sledování těchto ukazatelů velice důležité, protože omezení předčasné úmrtnosti může být jednou ze složek napomáhajících stabilizaci a udržitelnosti sociálních systémů stárnoucích populací. Data potvrzují výrazné regionální nerovnosti, za nimiž stojí celý komplex příčin, kterým by měla být věnována pozornost ve veřejných politikách,“ dodává spoluautorka mapového portálu Pavlína Netrdová.