Tiskové zprávy
Čeští patnáctiletí žáci získali v mezinárodních testech matematické gramotnosti o tři body více než dlouholetý vzor Finsko. Zároveň ale dosáhli historicky nejhoršího skóre v oblasti matematických kompetencí. Obě tyto informace vyplývají z aktuálně zveřejněného mezinárodního srovnání známého pod zkratkou PISA, do kterého se v roce 2022 Česká republika zapojila s dalšími 80 zeměmi.
PISA je dlouhodobý program s již osmým kolem testování, přičemž v centru pozornosti stojí vždy jedna ze tří vzdělávacích domén. Jde o matematickou, čtenářskou a přírodovědnou gramotnost. V poslední vlně byla prioritní matematická gramotnost, což je schopnost jedince matematicky uvažovat a formulovat, používat a interpretovat matematiku při řešení problémů v různých kontextech každodenního života. „Cílem tedy není ověřovat sumu znalostí, ale jistou způsobilost přemýšlet v dané oblasti a toto také uplatnit v běžném životě,“ upozorňuje expert Národního institutu SYRI Martin Sedláček.
Průměrný výsledek českých žáků (487 bodů) je řadí na 18. místo. Statisticky signifikantně lepších průměrných výsledků dosáhli žáci devíti zemí, pouze dvě přitom jsou evropské (Estonsko a Švýcarsko). „Čeští žáci patří do skupiny dvanácti zemí, jejichž výsledky jsou nad průměrem zemí OECD a rozdíly mezi nimi jsou na hranici statistické chyby. K těmto zemím náleží i zmiňované Finsko, které zejména v prvních vlnách testování na začátku tisíciletí patřilo k lídrům ve všech měřených oblastech,“ uvedl Sedláček s tím, že samotné skóre není až tak podstatné.
Benefitem opakovaného testování je možnost sledovat jak vývoj výsledků, tak další nabízené indikátory. V roce 2022 byl průměrný výsledek českých žáků v matematické gramotnosti 516 bodů, v roce 2018 pak 499 bodů, v poslední vlně pak zmiňovaných 487. „Historicky tak jde o nejhorší průměrný výsledek. Zároveň je k tomu potřeba dodat, že pokles je příznačný takřka pro všechny zapojené země,“ uvedl Sedláček k negativními trendu.
Pouze šest zemí OECD mělo v letech 2003 až 2022 srovnatelné výsledky. Nejstrměji klesají výsledky u většiny zemí v krátkodobém srovnání s rokem 2018, což je přičítáno dopadům pandemie, omezováním prezenční výuky apod. Srovnání dvou posledních vln nepřináší v České republice takový propad. „To lze interpretovat i tak, že se v českých školách podařilo pandemii většinově zvládnout lépe než jinde. Druhou možností ale je, že zásadní propad byl již před pandemií,“ uvedl Sedláček.
Obojí jsou podle něj důležité otázky pro pedagogický výzkum. U dalších ukazatelů vědec SYRI upozorňuje na analýzu dovednostních úrovní, na které se testování také zaměřuje. Vedle součtu bodů jich PISA sleduje celkem šest. Analýza poměrů žáků v jednotlivých úrovních může trochu zpochybňovat v zásadě pozitivní absolutní skóre českých žáků (statisticky nad průměrem OECD i EU). Alespoň základní dovednostní úroveň dosáhlo v roce 2022 74 % českých žáků (v roce 2003 to bylo 83 %). Pro srovnání v nejúspěšnějších zemích (Singapur, čínská provincie Macao) dosahují této úrovně cca 92 % žáků.
„Porovnání ČR s průměrem OECD i EU už není tak pozitivní, jak v případě celkového skóre. Připisuji to tomu, že celkově nadprůměrný výkon českých žáků je zapříčiněn skupinou nejúspěšnějších žáků, a pro ty je charakteristické dobré socioekonomické zázemí. Významnou složkou v této skupině jsou žáci víceletých gymnázií. PISA v tomto opět potvrzuje dlouhodobý problém českého vzdělávacího systému a sice významně vyšší vliv socioekonomického statusu na rozptyl vzdělávacích výsledků, než je tomu u jiných zemí s vyspělým vzdělávacím systémem,“ uvedl Sedláček. Úkolem vědců bude nyní na tato zjištění navazovat a zejména ověřovat, jak lze tyto vlivy ve vzdělávání účinně oslabovat.
Více ke studii: Česká školní inspekce - Národní zpráva PISA 2022 (csicr.cz)