Sdílejte

Českým ženám se rodí první dítě později, než by si samy přály

Tiskové zprávy

Českým ženám se rodí první dítě později, než by si samy přály

03.05.2024

České ženy chtějí mít více dětí, než kolik jich ve výsledku mají. Souvisí to s pokračujícím trendem posunu rodičovství do stále vyššího věku, který v Česku odstartoval v 90. letech 20. století. Zjednodušeně řečeno, ženy podstatně později narození prvního potomka plánují a velmi často pak tento svůj plán nezvládnou naplnit. Pozdní časování mateřství je tak ovlivněno studijními a karierními ambicemi, partnerským životem, materiální situací a v neposlední řadě zdravotním stavem. Odkládání rodičovství je přitom stále výraznější a je patrné zejména u mladé generace, zjistily výzkumnice Národního institutu SYRI.

To, že v české populaci neodpovídá konečný počet dětí narozených jedné ženě samotným reprodukčním záměrům, je známý fakt. „Podle našich zjištění k tomuto rozdílu mezi plánem a realitou dochází i u samotného časování narození prvního potomka, a to hlavně u mladších generací. Skutečnost, že současné ženy mají děti výrazně později než starší generace, je přitom zapříčiněna dvěma faktory. Ženy podstatně později narození prvního potomka plánují a velmi často pak ten svůj plán nezvládnou naplnit a odkládají pak rodičovství už proti své vůli,“ upozornila Jitka Slabá z Národního institutu SYRI a Univerzity Karlovy.

Z celkového výzkumného vzorku 1041 žen 16 % uvedlo, že se jejich první dítě narodilo dříve, než bylo plánováno, 43 %, že se narodilo podle plánu a 41 %, že se narodilo později, než bylo plánováno. Podíl žen, kterým se narodilo jejich první dítě později, než bylo plánováno, se lišil napříč generacemi. „Zatímco u žen narozených v letech 1966–1970 uvedlo pouze 27 % žen, že se jejich první dítě narodilo později, než plánovaly, tak u nejmladší sledované generace žen narozených v letech 1983–1990 to bylo již 55 %,“ uvedla Slabá.

Nejstarší skupina žen, které rodily později, než plánovaly, vykazovala časový rozdíl mezi plánem a skutečným narozením prvního dítěte pouhé 2 roky, zatímco u skupin žen narozených v obdobích 1971–1976 a 1977–1982 byl 5 let.

Rozdíl v plodnosti, který udává poměr mezi plánovaným a skutečným počtem narozených dětí, lze z části vysvětlit posunem rodičovství do vyššího věku. Je také spojen s nedosažením zamýšlených reprodukčních plánů. Nejvíce k nechtěnému odkladu narození prvního dítěte přispívají faktory související s partnerským životem, a zdravotním stavem. „Jde zdánlivě o faktory, které nelze plošnými opatřeními zmírnit, podstatnou roli by zde ale mohla sehrát větší informovanost mladších generací, které jsou dobře seznámené se skutečností, jak bránit nechtěnému otěhotnění, ale již v menší míře jsou si vědomy překážek, kterým mohou v oblasti reprodukce v budoucnu čelit. Studijní a kariérní ambice se velmi pravděpodobně podílí na posunu plánovaného věku a zde je určitě prostor, jak by bylo možné ženám tento přechod do rodičovství usnadnit, ať už větší podporou pro kombinaci vysokoškolského studia a rodičovství, tak stabilní a dostupnou nabídkou služeb, umožňující realizaci v zaměstnání v kombinaci s péčí o děti,“ dodala Slabá.

Blíže viz:

The fertility timing gap: the intended and real timing of childbirth | Journal of Biosocial Science | Cambridge Core

Kontakt

RNDr. Jitka Slabá Ph.D.

Zařazení: juniorní výzkumnice
+420 221 951 422 jitka.slaba@natur.cuni.cz Přírodovědecká fakulta UK