Český venkov populačně sílí, do karet mu hraje i digitalizace

„Městský životní styl, nebo též ekonomický význam měst se šíří za jejich hranice a poměšťuje celou společnost,“ uvedl Bernard. Sociologové v této souvislosti mluví o funkční urbanizaci, protože typově jde sice o venkovské osídlení, které je ale ze sociálního a ekonomického hlediska už jen velmi málo odlišné od toho městského.

Typickým příkladem je podle něj rodina na malé vesnici, která má ale zaměstnavatele a mnoho známých v Praze, kde i často nakupuje. „Takový člověk je tedy velmi úzce navázán na městský život, i když bydlí na vesnici. V tomto smyslu doráží urbanizace na venkov už od 20. století. Venkov žije v mnoha ohledech už nyní městsky,“ uvedl Bernard, jehož domovským pracovištěm je Sociologický ústav AV ČR.

Zmíněný trend funguje nejen díky dopravnímu propojení, ale i digitalizaci. „To je technologický trend, který má sílu měnit tvář venkova, protože umožňuje odlišit lidem adresu místa bydliště a pracoviště. To může mít dopad na sociální strukturu venkova, protože lidé mají větší šanci využít atraktivity, které venkov nabízí,“ uvedl Bernard. Odborníci posuzují fungování a atraktivitu sídel mj. podle žebříčků kvality života, které zahrnují měřitelné věci, jako je podíl vysokoškoláků nebo dostupnost lékáren. „Fakt, že se ráno vzbudíte a za oknem vidíte volný horizont, do toho zařadit ale nejde. Na venkově jste také za pět minut v lese, což hodně ovlivňuje kvalita života,“ dodal Bernard.

Český venkov také proto, že si lidé tyto výhody uvědomují, v současnosti jako celek není ohrožený populačními ztrátami a trend vylidňování venkova a populačního nárůstu měst v Česku posledních 25 let v podstatě neexistuje. Obyvatelstvo ztrácejí jen některé hůře dostupné a chudé venkovské regiony.  „Z velkých měst v Česku populačně roste pouze Praha. Druhý velký populační zisk zažívají už řadu let nejmenší obce v okolí měst. To můžeme ale interpretovat jako prostorový růst města, i když administrativní hranice zůstávají stabilní. I kdybychom ale tyto příměstské obce odečetli, tak i pak uvidíme, že malé venkovské obce jsou mírně populačně ziskové,“ uvedl Bernard s tím, že poslední období, kdy jsme v Česku měli jasnou urbanizaci a s ní související vylidňování venkova, bylo v 80. letech 20. století. V 90. letech se karta obrátila.