České ženy budují kariéru a rodičovství odkládají

„Mezi hlavní příčiny odkladu rodičovství patří faktory spojené s kariérou a vzděláváním. Významnou roli hrají také materiální podmínky, jako jsou dostupnost bydlení a ekonomická stabilita. Zásadní je i partnerská situace, tedy otázky týkající se stability a kvality partnerských vztahů, a faktory související se zdravotním stavem,“ uvedla Slabá.

To vše má vliv na pokles porodnosti. V České republice se loni narodilo nejméně dětí od roku 2001. Bylo jich pouze 91 200, což je o více než 10 tisíc méně než v roce 2022. Negativní trend pokračuje i letos, kdy přišlo na svět za první pololetí jen 41 600 dětí. Slabá dnes upozornila na jev zvaný fertility timing gap, což je rozdíl mezi plánovaným a skutečným věkem, kdy ženy mají své první dítě. Fertility timing gap ukazuje na nesoulad mezi reprodukčními plány a jejich realizací. Některé ženy odkládáním početí dospějí až do situace, kdy dítě už mít nemohou.

„Z našich výzkumů vyplývá, že klíčové reprodukční události odkládají do pozdějšího věku především mladší generace. Nárůst podílu bezdětných do 31 let, které u generace žen narozených v letech 1985 až 1991 tvoří až 35 %, by se přitom mohl projevit i v nárůstu podílu bezdětných do 40 let. Pokles plodnosti ale sledujeme i jinde, například v severských zemích, které byly dlouhodobě považovány za vzor v oblasti rovnováhy mezi pracovním a rodinným životem. To vyvolává další otázky,“ zmínila Slabá.

Jedním z důvodů může být proměna partnerských vztahů a jejich časování. „Proměny v partnerském statusu a nové formy soužití mohou mít zásadní vliv na reprodukční plány a jejich následnou realizaci, což by mohlo být klíčové pro pochopení současných výzev v oblasti plodnosti,“ dodala Slabá.