Tiskové zprávy
Češi čelící chřipce po reformě nemocenských dávek v letech 2008–2009 výrazně omezili své pracovní absence v důsledku nemoci. S chřipkou nechodili do práce a brali si raději placenou nebo neplacenou dovolenou. Vyplývá to z rozsáhlé studie ekonoma Jakuba Grossmanna z Národního institutu SYRI, která vyšla v časopise Economics of Transition and Institutional Change, který vydává Evropská banka pro obnovu a rozvoj.
„Je evidentní, že pokles absencí z důvodu nemoci čeští pracovníci v podstatě dokonale kompenzovali tím, že si vzali placenou nebo neplacenou dovolenou. Nenašli jsme důkazy o tom, že by více zaměstnanců pracovalo i během nemoci a šířili chřipku mezi svými spolupracovníky více než před reformou,“ uvedl Grossmann.
Výzkum ukázal některé genderové rozdíly. „Matky, které před reformou měly více absencí z důvodu péče o nemocné děti, měly po změně karenční doby méně absencí než ostatní zaměstnanci. Otcové však zareagovali tím, že chodili více na placenou a neplacenou dovolenou,“ řekl Grossmann.
„Každý další týden výskytu chřipkové epidemie u dospělých před rokem 2008 způsobil nárůst absencí z důvodu nemoci o 5 pracovních dnů za čtvrtletí a snížení neplacené dovolené o 2 pracovní dny. Celkově změny politiky snížily absenci související s nemocí o 6,7 dne a zvýšila se placená dovolená o 1,6 dne a neplacená dovolená o 2,3 dne,“ uvedl Grossmann.
Systémy nemocenských dávek mají zásadní význam pro vyvážení ekonomických a zdravotních nákladů spojených s infekčními nemocemi, zejména na pracovištích, kde nekontrolované šíření nemocí může vést ke značným ekonomickým ztrátám. „Nepozorujeme ale, že by v období po zavedení karenční doby ve větších pracovních kolektivech v průběhu epidemie chřipky docházelo k vyššímu čerpání nemocenské. Zavedením karenční doby tak nedošlo k zhoršení situace,“ dodal Grossmann.