Balík: Politické ztráty při slučování obcí jsou větší než úspory

Pro české země je podle Balíka typická oddělenost a relativní uzavřenost daná historickým osidlováním krajiny. „Pro naše území je typický svět malých a velkých vesnic, které mají jasně odlišnou identitu od svých sousedů. Se sousedy je přitom zároveň pojí četné přátelské či přímo rodinné vazby,“ uvedl Balík.

V České republice je asi 4700 obcí, ve kterých žije méně než 1000 obyvatel. Přinejmenším těch by se zamýšlené slučování z důvodu úspor dotklo nejvíce. „Přestaly by o svém osudu rozhodovat samy. Přišli bychom tak o nemalou část politicky aktivních občanů, kteří často za symbolickou odměnu odvádějí velkou práci pro své komunity,“ upozornil Balík.

Podle vědce není náhodou, že starostové a obecní zastupitelstva jsou dlouhodobě nejdůvěryhodnějšími ústavními institucemi, jimž stabilně věří dvě třetiny národa. „Obrana maximální svobody sídel je zároveň obranou demokracie, s níž se pojí důvěra občanů, pocit blízkosti, možnost podílet se na demokratickém rozhodování či jej ovlivnit,“ uvedl Balík.

Lokální úroveň vládnutí podle Balíka funguje v českém státě nejlépe. „Pokud ve jménu ekonomické efektivity budeme omezovat lokální úroveň, zaděláme si na další demokratický deficit. Důraz pouze na finanční efektivitu vede k podkopání demokratické participace a nakonec k nedůvěře v demokratický systém jako takový,“ dodal Balík. Případné slučování obcí jde navíc proti trendu populačního posilování venkova, což platí zejména v okolí velkých měst.

Otázkou slučování obcí se zabýval dnešní seminář, který zaštítila předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová. Jeho cílem bylo diskutovat otázku, o které se sice hodně mluví, ale o efektech se málo ví. Konfrontovány byly pohledy politologické, sociologické a ekonomické, a to na základě aktuálních analýz tuzemských i zahraničních zkušeností.