Sdílejte

Tiskové zprávy

Ageismus se týká mladých i starých

21.01.2025

Osm z deseti lidí připouští, že jsou lidé v Česku posuzováni stereotypně podle věku. Předsudky a očekávání se dotýkají jak mladých, tak starších. Vyplývá to z dnes zveřejněného průzkumu České spořitelny a agentury Ipsos. Podle Lucie Vidovićové z Národního institutu SYRI a Masarykovy univerzity ageismus odolává jednoduchým řešením a je větším problémem než genderové nerovnosti.

Fascinace věkem je téměř všudypřítomná a velkou pozornost jí věnují i mezinárodní organizace. Světová zdravotnická organizace WHO dokonce před časem vyhlásila globální kampaň proti ageismu a snaží se najít cestu, jak proti tomuto nešvaru bojovat na vícero frontách. Ageismus totiž dost odolává jednoduchým řešením. Navíc dodnes neexistuje shoda, jak vlastně má vypadat společnost bez ageismu. Jestli je to ta, která je vůči věku vždy a všude slepá, anebo naopak ta, kde je věk ve všech svých projevech oslavován,“ přibližuje Vidovićová klíčové překážky v boji za trvalé odstranění věkové diskriminace.

S předsudky spojenými s věkem se lidé setkávají nejčastěji v zaměstnání nebo při hledání práce. Mladí vnímají stereotypy také ve škole a při pořizování bydlení, starší lidé naopak v oblasti technologií. „Jako společnost nereflektujeme, jak se stáří a stárnutí neustále mění. Mobilní telefon dnes například používá 96 % lidí starších 65 let. Nikdo nemá rád stárnutí, ale všichni máme rádi svoji babičku. Pokud jde o rodinu a výchovu, to, co se naučíme v rodině, ne vždy aplikujeme na seniory obecně,“ upozorňuje Vidovićová.

O tom, že by se situace se stereotypním posuzováním lidí podle věku měla řešit, je podle aktuálního průzkumu pro Českou spořitelnu přesvědčeno pouze 6 z 10 Čechů. Podle jejich názoru by situaci pomohla zlepšit podpora mezigeneračního setkávání a spolupráce (uvedlo 59 % dotázaných), podporou pozitivního vnímání stáří v médiích, reklamě či v kultuře (50 %) a speciální programy ve školách (36 %).

Za mladé, nebo dokonce velmi mladé se považuje 9 z 10 lidí do 30 let. Naopak po 50. roce života už většina Čechů sama sebe vnímá jako starší. Polovina Čechů se duševně cítí mladší, než ve skutečnosti jsou, přičemž s věkem se tento podíl zvyšuje. Z pohledu fyzického zdraví tento jev není tak patrný. Mladší, než reálně jsou, se cítí třetina lidí. Tito lidé se aktivně věnují sportu a fyzické aktivitě, upřednostňují mladistvé myšlení či životní styl, ale také tráví více času s mladšími přáteli nebo mají malé děti.

Pohled na to, do kolika let je člověk mladý a kdy začíná stáří, se s postupujícím věkem mění. Mezi generací 50– 65 let je velmi rozšířený názor, že záleží spíše na pocitu než na kalendářním věku. „Musíme si uvědomit, že na rozdíl od sexismu nebo rasismu se s ageismem dříve nebo později setká každý z nás, protože všichni jsme byli mladí a stárneme, ageismus je vlastně nenávist vlastního budoucího já,“ doplňuje Lucie Vidovićová.

Učebnicovou ukázkou, jak v nás fungují zakořeněné věkové normy a stereotypy, jsou podle ní debaty trestní odpovědnosti nebo práva volit či být volen. „V českém právním řádu jsme jich před nějakou dobou napočítali kolem čtyřiceti – hranice, kdy něco musíte nebo nesmíte jen a pouze na základě toho, jestli jste už měli ty správné narozeniny. Večer si jdete lehnout a nesmíte nic, ráno se probudíte, jste najednou plnoletí a můžete nebo musíte toho najednou spoustu. Jako společnost jedeme podle sdíleného věkového jízdního řádu, který nám určuje správný čas na správné sociální role, a jízda mimo tyto ‚koleje‘ se nezřídka trestá, byť by to bylo třeba i jen symbolicky takovým tím typickým výrokem ‚na tohle jsi ještě moc mladá‘ nebo ‚tohle se v tvém věku nehodí‘. Ale tendence omezovat výkon politických funkcí nad určitou věkovou hranici je ještě o úroveň výš, protože útočí na základní principy demokracie. I tak hluboko nás může ageismus postihnout,“ dodává Vidovićová.

Kontakt

Mgr. Lucie Vidovićová Ph.D.

Zařazení: seniorní výzkumnice
+420 549 497 587 vidovicova@fss.muni.cz Fakulta sociálních studií MU