Šeďová: Pokračujeme v budování komunity excelentních sociálních vědců

Národní institut SYRI má za sebou více než tři roky výzkumu a komunikace vědy. Nyní získal nový grant zacílený na stabilizaci a rozvoj pozice národní autority v oblasti zdravotních a společenských rizik. Do dalšího období institut vstupuje jako rozpoznávaná vědecká platforma s fungujícím systémem mezioborového a meziinstitucionálního výzkumu. „Co osobně v SYRI velmi oceňuji, je opravdu kolegiální a přátelská kultura spolupráce mezi vědci napříč zapojenými institucemi,“ řekla vědecká ředitelka SYRI Klára Šeďová. V rozhovoru popisuje, jakým směrem se institut dále ubírá a co může nabídnout vědcům, kteří se do něj zapojí.

Národní institut SYRI vstupuje do nové fáze svého fungování. Jak byste zhodnotila jeho dosavadní přínosy?

Projekt SYRI vznikl jako reakce na pandemii COVID-19. Jeho cílem bylo propojit excelentní sociální vědce z velkých českých akademických institucí, aby bádali nad tím, jak se poučit z této krize a jak posílit odolnost české společnosti v krizích budoucích. Společně jsme pracovali více než tři roky a myslím, že šlo o velmi úspěšný počin. Jeho výsledkem byly stovky výzkumných článků v prestižních mezinárodních časopisech a zároveň nebývale intenzivní a přímočará komunikace vědeckých výsledků směrem k veřejnosti, politikům a stakeholderům. Naučili jsme se společně dělat něco, na co jsme předtím nebyli až tak zvyklí: vysvětlovat své výzkumné nálezy a snažit se ovlivňovat veřejnou debatu.

Co se nyní v SYRI mění?

Původní projekt, ze kterého byl institut SYRI financován, skončil na konci roku 2025, ale v létě tohoto roku jsme získali projekt nový. Tentokrát je donátorem Agentura pro zdravotnický výzkum. Tematicky zůstává zaměření institutu podobné – zajímá nás zdraví z hlediska různých aspektů života společnosti. Struktura projektu je ale nyní jiná. Zatímco v minulém období grant poskytoval peníze na realizaci výzkumů, nový projekt podporuje spíše budování infrastruktury a servisu pro vědce. Umožňuje jejich propojování, společnou komunikaci vědeckých výsledků, sdílenou péči o data, koordinované rozvíjení nápadů nebo pořádání společných akcí, ať už pro veřejnost, stakeholdery nebo vědce navzájem. Jde nám o udržení a další budování komunity excelentních sociálních vědců, kteří pokračují v práci na společném díle.

Jaké má SYRI přínosy pro vědce, když jim nemůže zaplatit výzkum?

Nový grant nám umožňuje financovat něco, co si jednotliví vědci nebo malé týmy jen těžko pořídí sami: sdílené vědecké zázemí a servis. Interně to nazýváme horizontální aktivity a podpůrné facility. Mezi ně patří komunikace vědy a PR podpora, která zahrnuje psaní a distribuci tiskových zpráv, práci s médii, ale i organizaci kulatých stolů a veřejných setkání nebo mediální školení. Další aktivitou je expertní síť, jež má za cíl propojovat výzkumníky napříč institucemi a obory skrze workshopy, networkingové akce nebo výroční konferenci. Důležitou součástí je datová facilita napojená na české i mezinárodní datové archivy, která umožňuje správu, sdílení a dlouhodobé uchovávání dat, a také práci s citlivými daty. Klíčovými aktivitami jsou i mentoringový program a PhD Hub, zahrnující metodologické semináře, letní školy a další nástroje pro podporu doktorandů a juniorních výzkumníků. Co z toho plyne? Vědci nedostanou peníze na výzkum, ale obdrží servis, který jinde nemohou získat – nebo pouze velmi draze.

Projekt počítá s řadou nástrojů pro začínající vědce. Jaké nástroje to jsou a v čem mohou mladým vědcům pomoct?

Těch nástrojů je několik. Rozvoj PhD Hubu a mentoringového programu tvoří jedno opatření: cílem je kariérní rozvoj mladých výzkumníků a jejich zapojení do činnosti institutu. Mentoring pracuje s oddělenými liniemi pro doktorandy a postdoktorandy a kromě individuálního vedení zahrnuje i tvorbu profesních plánů, peer-learning a tematické pracovní skupiny. PhD Hub nabízí interdisciplinární prostředí, pravidelná networkingová setkání a diskuzi k rozpracovaným výzkumům. Workshopy, školení a letní školy zajišťují metodologické vzdělávání a přenos know-how mezi generacemi. Dalšími užitečnými prostředky jsou internacionalizace a projektová podpora, které mladým vědcům otevírají mezinárodní sítě a připravují je na podávání grantových žádostí. Samostatným nástrojem je stipendijní program pro mladé výzkumníky – díky němu dostanou vybraní juniorní vědci na určitou dobu finanční podporu a zároveň se zapojí do činnosti některé z výzkumných skupin SYRI.

Jak je možné se k institutu připojit?

V současné době začíná v SYRI pracovat osm nových výzkumných skupin. Ty jsou tematicky velmi podobné skupinám, které v rámci institutu fungovaly už v minulém období. Každá skupina má svého lídra, který je jakýmsi koordinátorem vědců v dané oblasti a může výzkumníky do skupiny zvát. Vědci, kterým se myšlenka SYRI líbí, však mohou lídra o zapojení do skupiny požádat i sami. Platí, co už jsem řekla: nejde o typ úvazku, nýbrž o účast v živoucí komunitě, která společně plánuje a podniká nejrůznější vědecké aktivity.

SYRI bude spolupracovat s nemocnicemi a nově také s pacientskými organizacemi. Co si od tohoto spojení slibujete?

Jde o určité zaostření toho, o co jsme se snažili už v minulém období, to znamená komunikovat vědu směrem k veřejnosti a k potenciálním uživatelům. Nyní bude tento fokus ještě mnohem silnější a vtělen v intenzivní kooperaci například s pacientskou organizací Zahojíme, Fakultní nemocnicí Brno nebo Masarykovým onkologickým ústavem. S těmito institucemi máme dohodnutou spolupráci a již startujeme první aktivity. Mezi ně patří například akce pro veřejnost Stop dekubitům, která proběhne 19. listopadu ve Fakultní nemocnici Brno.

Jak si představujete, že bude Národní institut SYRI fungovat na konci projektu AZV v roce 2030?

Přála bych si, aby do roku 2030 institut posílil a upevnil to, na co máme dobře našlápnuto již z předchozího období: aby byl viditelnou a rozpoznávanou platformou excelentních sociálních vědců, kteří dělají takovou vědu, která prospívá zájmům české společnosti, a která přispívá k tomu, že se tato společnost stává odolnější a bezpečnější.