Tým Kláry Šeďové bude otevírat černou skříňku českých tříd

„Nespočetněkrát bylo empiricky potvrzeno, že socioekonomický status a kulturní kapitál rodiny velmi silně determinuje vzdělávací výsledky žáků a že školní vzdělávání jen v překvapivě malé míře dokáže vyrovnávat vstupní nerovnosti,“ upozorňuje Šeďová, která je zároveň vědeckou ředitelkou SYRI

Vědy o vzdělávání ale paradoxně zaostávají v oblasti ověřování podmínek, při nichž jsou nerovnosti redukovány, či identifikování mechanismů, jimiž k tomu může docházet. „Jinými slovy víme, že mnozí žáci jsou ve stávajícím systému silně znevýhodnění, ale víme málo o tom, jak jim účinně pomoci. V krizových či rizikových situacích se problém naplňování vzdělávacího potenciálu všech žáků stává ještě naléhavějším,“ uvádí Šeďová.

Její tým se nyní bude soustředit na identifikaci podmínek, při nichž různé skupiny žáků prospívají lépe, a zkoumání mechanismů podpory účinných ve vztahu k různým žákovským skupinám. „Klademe si přitom za cíl jít dále než k prostému měření propojování proměnných na vstupu a na výstupu, i když i to má pochopitelně svoji hodnotu. Expertiza naší vědecké skupiny však umožňuje otevírat black box českých škol a tříd,“ upozorňuje Šeďová, která je laureátkou ceny předsedy GAČR za rok 2021 za výzkum, v němž její tým prokázal, že způsob, jímž učitelé zapojují žáky do výukové komunikace, ovlivňuje jejich vzdělávací výsledky.

„Umíme provádět observační studie výuky, stejně jako zavádět cílené intervence a sledovat jejich dopady. Naším závazkem je přinášet takové informace, které mohou sloužit ke zkvalitňování vzdělávacího systému, stejně jako každé jednotlivé školy a třídy,“ říká Šeďová, jejíž tým nejen dlouhodobě pozoruje učitele při výuce, ale zároveň je školí a sleduje dopady inovací do výuky a na výsledky žáků. „Vzdělávání a profesní rozvoj učitelů je zásadní, neboť s každým zapojeným učitelem ovlivňujeme stovky žáků, které vyučuje,“ uvádí Šeďová, která spolu se svými kolegy realizuje workshopy pro učitele zaměřené na metody dialogického vyučování i mimo rámec svých výzkumů.

Zásadním testem českého vzdělávacího systému byla covidová doba a přechod na online či hybridní výuku. Vytvořily se tak bezprecedentní podmínky, kdy se ještě více rozevřely nůžky mezi různými školami, a především mezi dětmi z různých rodin, z nichž některé měly kapacitu podpořit vzdělávání svých dětí, zatímco jiné nikoli. Závislost vzdělávacích výsledků na tom, z jaké rodiny dítě pochází a do jaké školy dochází, se stala ještě mnohem markantnější. Podle Šeďové zůstaly dopady pandemie na vzdělávání dosud vědecky nevytěženy. „Máme například jen málo zpráv založených na spolehlivých observačních datech o tom, jak reálně probíhala online výuka. Přitom uzavření škol a distanční výuka se může v budoucnu opakovat, a to nejen z epidemiologických důvodů. Mohlo by k tomu dojít třeba z důvodu energetické krize,“ upozorňuje vědkyně.

Vědci z výzkumné skupiny Vzdělávání se zaměří také na další aktuální fenomény, kterým české školy a lidé v nich čelí. Příkladem je výzkum integrace ukrajinských žáků, který je založený na pečlivých případových studiích škol, do nichž v nedávné době přišly vysoké počty těchto žáků. „Hovoříme s řediteli, učiteli i samotnými žáky, budeme pozorovat výuku a sledovat vrstevnické vztahy ve třídách,“ popisuje Šeďová, která již realizovala řadu výzkumných projektů v českých školách, jejichž výsledky byly publikovány ve špičkových mezinárodních časopisech.