Mladého vědce upoutaly sociálních sítě, hledá v nich souvislosti

„V České republice jsem s analýzou sociálních sítí začínal. V rámci kriminálních sítí jsem z českých příkladů analyzoval známou kauzu Rath či tzv. metanolovou aféru. Mimo kriminální sítě jsem pak také metodologicky vypomáhal kolegům, kteří se zabývají politikou, ať už na úrovni sociálních hnutí nebo parlamentních stran,“ vzpomíná Diviák.

Zatímco v kriminologii se SNA pravidelněji používá až přibližně od konce minulého století, ve vzdělávání je to výrazně déle, tedy už z doby před druhou světovou válkou. Typicky se jedná o analýzu třídních kolektivů, tj. žáků v dané třídě či škole, a vazeb jako přátelství, pomoc, ale také třeba antipatie mezi nimi. Lze ale takto zkoumat i kolektivy učitelské, např. při zavádění nových metod výuky.

„V rámci SYRI pomáhám jednak s výzkumným designem, tedy jak a jaká data sbírat, a následně s analýzou dat, ať už se jedná o rychlejší popisnou analýzu nebo ty výše zmíněné komplexní statistické modely,“ říká Diviák, jehož domovským pracovištěm je aktuálně Mitchellovo centrum pro analýzu sociálních sítí na Manchesterské univerzitě.

Diviáka samotného na práci vědce baví fakt, že se musí neustále učit, ať už na nových poznatcích v oboru nebo při nových metodách a jejich užití. „Dále mě na vědě baví ta možnost překvapit sebe samotného a korigovat svá předporozumění – ze života, z předchozího výzkumu, od kolegů atd. si každý neseme nějakou představu o světě, včetně toho, co zkoumáme. Pokud vědu děláme svědomitě, tak se nám může leckdy stát, že nás data a objekt našeho zkoumání překvapí a ukáže, že to, co jsme si mysleli, nemusí mít neomezenou platnost,“ dodal Diviák.