Představujeme
Nejzajímavější na práci vědce je téměř naprostá absence stereotypu. Každý další výzkumný projekt přináší možnost naučit se něco nového a fascinujícího. Jaké jiné povolání by mi umožnilo věnovat se ropným vrtům, vyhánění etnických Němců, císařským řezům a odsiřování elektráren, říká Štěpán Mikula, který jako ekonom působí hned v několika výzkumných skupinách SYRI. Jeho mateřskou institucí, která jej do projektu vyslala, je Masarykova univerzita.
„Každý konkrétní problém nám umožňuje dozvědět se něco nového o lidském chování a fungování společnosti a také alespoň dočasně ukojit vlastní zvědavost,“ říká o vědecké práci Mikula, podle kterého je nutnou podmínkou pro profesní růst každého vědce kontakt a spolupráce s mezinárodní vědeckou komunitou. „Nejhorší, co se vědci může stát, je uváznutí ve vlastním malém rybníce,“ tvrdí.
V rámci SYRI se Mikula zaměřuje především na téma migrace, které dlouhodobě považuje za stěžejní bod svých výzkumů. „Díváme se například na přijetí ukrajinských uprchlíků na trhu práce nebo na roli environmentálních faktorů v rezidenční migraci. Věřím, že právě téma migrace je úzce spojeno se systémovými riziky, kterým Česká republika čelí a čelit bude. Migrace může být jednou z odpovědí na stárnutí populace,“ popisuje Mikula.
Česká republika je cílovou zemi pro uprchlíky vyhnané z vlasti válkou a může se také stát cílovou zemí pro migraci vyvolanou klimatickou změnou. „Bez ohledu na příčinu migrace je potřeba přicházející integrovat do společnosti. Hledání funkčních a efektivních řešení však musíme opřít o kvalitní výzkum. Téma migrace je specifické i v tom, že vyžaduje odpovědnou a citlivou komunikaci nejen směrem k politické reprezentaci, ale i k široké veřejnosti. Musíme se snažit ukazovat skutečná rizika a příležitosti, a naopak vyvracet mýty a dezinformace,“ tvrdí o jedné ze svých rolí Mikula.
Sám působí hned v několika výzkumných skupinách SYRI, přičemž ta hlavní se zaměřuje na trh práce. „Když dojde na moje výzkumy, tak často padá jedna otázka: je tohle vůbec ekonomie? Současná empirická mikroekonomie se nesoustředí jen na úzký okruh témat, jako je nezaměstnanost nebo třeba hospodářská soutěž. Mnohem více je definovaná zájmem o lidské chování a souborem používaných přístupů a metod zaměřených na studium kauzálních efektů,“ říká Mikula s tím, že na pomezí ekonomie a statistiky se postupně vyvinula sada nástrojů, které mohou pomoci ve výzkumu mnoha témat. Přispívat do výzkumu v tradičně blízkých oborech je podle něj pro ekonomy vlastně docela přirozené.
Covid a příliv ukrajinských uprchlíků podle brněnského vědce jasně ukázaly, že problémy dnešního světa jsou komplexní. Nejsou tedy jen výhradní doménou epidemiologie, sociologie, ekonomie nebo politických věd. Jejich efektivní řešení vyžaduje mezioborovou spolupráci, a právě pro ni vytvořilo konsorcium SYRI unikátní prostor.
„Do budoucna bych si přál, aby institut SYRI dostal prostor a zdroje rozšířit svou působnost. V SYRI se primárně věnujeme excelentnímu výzkumu, který se spíše zaměřuje na obecné otázky a dlouhodobé trendy. Všichni ale cítíme poptávku po rychlé vědě: erudovaných analýzách aktuálních problémů. Takové analýzy nemusí být vždy zajímavé z akademického hlediska, ale jsou nezbytnou podmínkou tvorby efektivních politik a nutným vstupem pro kvalifikované rozhodování politiků. Multidisciplinarita a pevné propojení s excelentním akademickým výzkumem dělá ze SYRI ideálního kandidáta pro systematickou tvorbu takových erudovaných analýz,“ dodává Mikula.