Sdílejte

Představujeme

Kšiňanovi: SYRI klade důraz na praktické využití výzkumu

11.09.2023

Albert a Gabriela Kšiňanovi jsou v rámci SYRI součástí výzkumné skupiny zaměřené na socioekonomické nerovnosti ve zdraví. V ní se věnují tématům ze sociální epidemiologie, tedy tomu, jak sociální faktory ovlivňují vybrané zdravotní ukazatele v populaci. Být partnery a zároveň spolu pracovat má podle mladých vědců svá pro a proti.

Na jednu stranu dobře chápeme situaci toho druhého, protože mnohé pracovní úkoly a případné problémy řešíme společně. V práci se také bez problému zastoupíme a pomůžeme si, pokud je potřeba řešit nějakou neodkladnou rodinnou situaci. V neposlední řadě také sdílíme radost z výzkumných pokroků, které ten druhý díky znalosti oboru ocení! Na druhou stranu spolu trávíme opravdu hodně času a máme podobný pohled na pracovní, respektive vědecké otázky a jejich řešení; proto je důležité na některých projektech pracovat odděleně, případně s dalšími kolegy, kteří do nich vnesou nový úhel pohledu a odlišnou expertízu,“ myslí si Gabriela Kšiňanová.

Spolu s manželem v rámci SYRI zkoumají například sociální faktory ovlivňující rozvoj obezity u dětí, vlivy širšího prostředí na míru užívání alkoholu, nebo vliv raných zkušeností a sociální situace rodin na rozvoj astmatu u dětí. „Největší ohlas zatím měla určitě studie o nabízení alkoholu dětem – vypadá to, že pro mnoho rodičů v Česku je to aktuální téma,“ říká Albert Kšiňan.

Podle něj určitě existuje pozitivní vztah mezi společenskou přijatelností alkoholu a mírou jeho užívání. Pokud společnost spatřuje v konzumaci alkoholu problém a odsuzuje to, mnoho lidí to od přílišné konzumace odradí a naopak. „Velká společenská přijatelnost pití alkoholu nabízí lidem toto chování jako dominantní způsob, jak trávit volný čas s přáteli nebo jak odpočívat. Od toho je pak odvislá i dostupnost alkoholu, která je v ČR také velmi vysoká. Společenská přijatelnost alkoholu a jeho široká dostupnost souvisejí s vyšší mírou užívání alkoholu, která pak vede k horšímu zdravotnímu stavu populace, neboť dlouhodobé a nadměrné užívání alkoholu trvale poškozuje játra, ledviny, žaludek, či mozek, nehledě na nehody a úrazy způsobené alkoholem,“ říká Kšiňan, podle kterého problematické není například pití piva jako takového ani chození do hospody, jako spíše míra užívání. "Myslím, že by neškodilo, kdyby se více Čechů skamarádilo a do hospody chodilo s Mírou,“ tvrdí mladý vědec, který kromě SYRI působí stejně jako jeho manželka ve výzkumném centru RECETOX Masarykovy univerzity.

„Největší rozdíl vidím ve velkém důrazu na praktické využití výzkumu a jeho výsledků, ať už ve formě doporučení pro veřejnou správu a rozhodování, či veřejnost samotnou. Spolupráce mezi vědci, praktiky, médii, či institucemi veřejné správy sice začíná být součástí mnoha vědeckých projektů, avšak nebývá tak explicitně zdůrazňována jako v případě SYRI. Tato spolupráce je zároveň velmi důležitá, protože z vědy, tedy aktivity financované z veřejných zdrojů, by měla veřejnost benefitovat. Dalším rozdílem je, že RECETOX je přírodovědecké pracoviště a zabývá se spíše environmentálními riziky než riziky sociálními či ekonomickými. Jako výzkumníci se společenskovědním vzděláním tak máme v rámci SYRI možnost rozvíjet témata, ve kterých máme největší expertízu,“ říká Gabriela Kšiňanová.

Manželský pár vědecká práce baví, podle Gabriely je tou hlavní devízou kreativita. „Pro řešení komplexního výzkumného problému je totiž potřeba využívat nejen osvědčené metody, ale i jejich nové kombinace, metody úplně nové anebo využívané v jiném oboru, případně se na celý problém podívat jiným způsobem, než je běžné. Práce mě určitě nenudí a není týden, kdy bych se nedozvěděla něco nového či překvapivého,“ říká Gabriela Kšiňanová. Její manžel pak oceňuje volnost věnovat se tématům, které jej zajímají. „Oceňuji také svobodu v organizování pracovního času,“ dodává.