Představujeme
V minulosti získal Fulbrightovo stipendium, které mu umožnilo pracovat na Northwestern University, což je jedna z vůbec nejlepších univerzit na světě s naprosto špičkovou katedrou politologie. Nyní je Vlastimil Havlík součástí týmu zaměřeného na polarizaci a populismus. V rámci SYRI se zabývá podobou populismu v České republice a vysvětleními podpory populistických stran.
Jedním z Havlíkových témat je antipopulistická reakce, která vykazuje možná trochu paradoxně některé podobné rysy jako populismus samotný. „Je to podobně silně polarizující forma politické komunikace. Jedním z mých cílů je tak zkoumat podobu a také efekty antipopulistické komunikace v České republice,“ říká Havlík, kterému SYRI dává možnost navázat intenzivnější kontakt s vědecky podobně orientovanými kolegy z jiných pracovišť v České republice. „V tomto ohledu mě projekt jistě posouvá, protože otevírá prostor pro jiné přemýšlení, než znáte z letitého působení na jedné instituci,“ uvedl Havlík.
Srovnávat českou vědu se zkušeností z USA je podle Havlíka obtížné vzhledem k tomu, že Northwestern University patří mezi nejlepší univerzity na světě vůbec. Přesto se domnívá, že si Masarykova univerzita včetně politologie nestojí v mezinárodním srovnání špatně: „Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity nám poskytuje vynikající a minimálně v českém prostředí výjimečné zázemí, k čemuž výrazně přispěl i projekt SYRI.“
Některé odlišnosti mezi politologií na Northwestern University a na Masarykově univerzitě jej zvláště zaujaly: „Rozdíl jsem viděl třeba na úrovni doktorského studia, kde byli skutečně vynikající studenti s vědeckou průpravou. Samozřejmě ne všechno bylo růžové a pozoruhodná byla třeba určitá zahleděnost do studia americké politiky a až na několik výjimek prakticky absence snahy o zasazení studia politiky do širšího kontextu za hranice Spojených států. Jinak bych řekl, že ta zkušenost, a hlavně možnost po čase vystoupit ze zajetých kolejí a získat trochu odstup, je k nezaplacení, přináší možnost třeba i něco dobrého přinést sem a doporučil bych ji každému vědci v České republice,“ říká Havlík.
Politologa z Masarykovy univerzity na vědě nejvíce baví možnost pokusit se pochopit, jak sám říká, „aspoň trochu“ ze světa politiky, která ovlivňuje naše života v podstatě skutečně na každém kroku. A proč „aspoň trochu“? „Protože politika je spjatá se společností a lidským chováním, které jsou nesmírně komplikované, mnohovrstevnaté. Myslím, že v tom máme jako sociální vědci vlastně trochu hendikep, protože se těžko nabízejí zcela univerzální vysvětlení,“ říká Havlík.
Přesto si myslí, že jeho obor je pro pochopení fungování společnosti důležitý. „Studium populismu a třeba vysvětlení toho, proč nebo kde lidé hlasují pro tyto pro demokracii nebezpečné strany, k důležitým tématům s velkým dopadem patří. Projekt SYRI se mi v tomto jeví jako výborný, protože tlačí rovněž na aplikovatelnost našeho výzkumu nad rámec jen publikovaných studií v odborných časopisech,“ dodal Havlík.