Komentáře
Venezuelské referendum byla dobře promyšlená Potěmkinova vesnice. Zda bude následovat invaze do sousední Guyany není jasné. Podle politologa Národního institutu SYRI Jaroslava Bílka je pravděpodobnější možnost, že se bude venezuelská vláda výsledky referenda snažit využít ve vnitropolitickém boji nebo na diplomatické úrovni. Bílek na to upozorňuje v následujícím komentáři.
„Před několika hodinami skončilo ve Venezuele jedno velmi netradiční referendum. Tamní vláda se v něm totiž ptala občanů, zda má uplatňovat nárok na přibližně dvě třetiny území sousední Guyany. Dle vyhlášených výsledků referendum provázela rekordní volební účast a přibližně 95 procent voličů ve všech otázkách projevilo souhlas s touto myšlenkou.
Na první pohled působí podobná zpráva jistě pozitivně. Především pokud jsou vám sympatické myšlenky přímé demokracie. Při bližším pohledu se však ukazuje, že vše byla jen dobře promyšlená Potěmkinova vesnice. Prvně je třeba uvést, že Venezuela již dávno není demokracií, ale jasně autoritářským režimem. O žádné formě demokracie tak nemůže být řeč. Vzhledem ke stavu politického systému této země zároveň nelze výsledky nijak věrohodně ověřit a dle dostupných informací lze vážně pochybovat jak o výsledku, tak o deklarované volební účasti.
Ještě horší je však samotná myšlenka tohoto referenda. Hlasovalo se totiž o území, které již v roce 1899 bylo přiřknuto sousednímu státu a sám předchozí prezident Venezuely Hugo Chávez na návštěvě Guyany v roce 2004 slavnostně oznámil, že celý územní spor považuje za vyřešený. Od té doby se však dost věcí změnilo. Chávez zemřel a jeho nástupce Nicolas Maduro vládne poněkud chudší Venezuele než jeho předchůdce. Zemi navíc velmi poničila nedávná pandemie covid-19. I když ani Chávez nebyl velkým demokratem, je Maduro ve všech myslitelných aspektech horší a namísto vůle lidí se opírá především o železnou pěst armády a represivních složek. Zároveň se ukázalo, že zmíněné území Guyany je nebývalé bohatým nalezištěm ropy.
Je tedy na spadnutí válka mezi Venezuelou a Guyanou? To naštěstí není vůbec jisté. Daleko pravděpodobnější je, že se bude výsledky referenda snažit venezuelská vláda využit ve vnitropolitickém boji nebo na diplomatické úrovni. Ve Venezuele by se příští rok měly konat prezidentské volby. Mezinárodní společenství tlačí na to, aby tyto volby byly pokud možno spravedlivé a soutěživé, což by znamenalo, že by je Maduro mohl prohrát.
Venezuela není v dobré ekonomické kondici a společnost je dlouhodobě vysoce polarizovaná. Možností, jak by mohl Maduro získat nové příznivce, tak mnoho není. Populistický apel na nacionalistické cítění a snahu o získání území, které mnoho Venezuelců považuje historicky za své, by tak mohl slavit úspěch. Přeci jen je to téma, na kterém není venezuelská společnost tak rozdělená jako na přístupu k současné vládě.
Vyloučit samozřejmě nelze ani to, že by se venezuelská vláda opravdu pokusila získat zmíněné území silou. Vzhledem k tomu, že je její armáda asi patnáctkrát větší než armáda Guyany a světové mocnosti zaměstnány děním jinde, tak by i tato taktika mohla přinést úspěch. Je otázkou, zda by se někdo aktivně snažil Venezuelu z obsazeného území vytlačit. Situaci napomáhá i to, že v okolní Brazílii a Kolumbii jsou zrovna levicoví prezidenti. Především ten brazilský pak venezuelskou diktaturu často a hlasitě brání. Caracas tedy může mít v ruce daleko lepší karty, než se na první pohled může zdát. Další možností pak je, že Maduro nepodnikne invazi, ale zvýší diplomatický nátlak na Guyanu a vzhledem k vyhrocené mezinárodní situaci získá argument k odložení prezidentských voleb a tím se opět vyhne možné porážce.“
Autorem komentáře je Jaroslav Bílek
Zařazení: juniorní výzkumník
jaroslav.bilek@fsv.cuni.cz Institut politologických studií, Fakulta sociálních věd UK