Komentáře
Na dnešní protest pedagogů a odborářů se podle politologa SYRI a Masarykovy univerzity Vlastimila Havlíka můžeme dívat i pohledem dopadů úsporných rozpočtových politik na politické chování. Jednou z nejvíce studovaných oblastí komparativní politologie jsou totiž dopady ekonomiky na volební rozhodování a podporu politických stran (tzv. ekonomické hlasování). Základním východiskem je to, že velká část voličů se rozhoduje podle dopadů vládních politik na vlastní ekonomickou situaci. Škrty ve svém důsledku nahrávají opozici a vedou i ke vzestupu systémové polarizace, upozorňuje v komentáři Havlík, který se zabývá v rámci SYRI právě polarizací společnosti.
„Důležitost ekonomiky roste v době krizí, kdy aktivní rozpočtová politika může zmírnit dopady ekonomických nesnází na zejména některé zranitelnější skupiny obyvatelstva. Vědecké studie dokazují, že úsporná rozpočtová politika, která očekávání razantnějšího zásahu státu nenaplní, a navíc její společenské dopady jsou prakticky vždy nerovnoměrné, vede ke zklamání části voličů, nárůstů politického odcizení, a dokonce ke změně volebního chování.
V případě vlád realizujících rozpočtové úspory se část voličů obrací na strany, které těmto krokům oponují, což trochu překvapivě nejsou v evropském kontextu vždy sociálnědemokratické strany často též obhajující rozpočtové škrty. Místo toho se voliči obracejí na radikálnější, často populistické politické strany, případně se rozhodnou dalších voleb neúčastnit. Oba typy chování vedou ve svém důsledku ke zvýšení politické polarizace. Mimo voleb jsou pak fiskálně úsporná opatření spojena s větší pravděpodobností nekonvenčních forem politické participace jako jsou například stávky.
Probíhající stávka pracovníků ve školství a odborářů a plánované protesty zdravotníků, jakkoli jsou ovlivněny i dlouhodobými faktory, byly usnadněny kroky Fialovy vlády, která dlouhodobě zdůrazňuje ve své komunikaci a při formulování politických opatření potřebu šetřit. Vládě nepomáhá ani místy vnitřně rozporná a ve svém důsledku nesrozumitelná komunikace občas hraničící s arogancí. Příkladem může být právě deklarovaná prioritizace vzdělávání a následně omezená ochota zvýšené veřejné investice do školství a výzkumu ve světle například hojně medializované daňové výjimky na víno jdoucí proti principu fiskální úspornosti.
Těžko dva roky před termínem řádných voleb předvídat jejich výsledky, ale většina politologického výzkumu hovoří jasně: úsporné rozpočtové politiky se vládám moc nevyplácejí. Škrty nahrávají současné opozici a ve svém důsledku vedou i ke vzestupu systémové polarizace, což jsou všechno faktory, které potvrzují i nedávné průzkumy veřejného mínění.“
Autorem komentáře je Vlastimil Havlík
Zařazení: seniorní výzkumník
+420 549 494 609 havlik@fss.muni.cz Katedra politologie, Fakulta sociálních studií MU