Vědci SYRI se zúčastnili významné konference o vzdělávání

Na mezinárodní konferenci EARLI SIG, která se konala od 1. do 3. září na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, nechyběli ani výzkumníci a výzkumnice z Národního institutu SYRI. Podíleli se na organizaci konference a zároveň prezentovali svá výzkumná zjištění.

Roman Švaříček se ve svém příspěvku zabýval tím, jak učitelé přistupují k výuce kontroverzních a citlivých témat. Zatímco dosavadní výzkum rozděloval přístupy vyučujících do stabilizovaných kategorií (např. neutralita, prosazování určitého názoru nebo vyhýbání se tématům), Švaříčkova studie je pojímá jako situační reakce ovlivněné pocitem rizika.

Konferenční příspěvek, který přednesl Tomáš Lintner, zkoumal, jak souvisí používání generativní umělé inteligence (GenAI) s akademickými výsledky žáků sedmých tříd v matematice a češtině. Analýza odpovědí od 2307 studujících ukázala, že spoléhání se na GenAI na úkor snahy o porozumění látce vedlo ke konzistentně horším studijním výsledkům. Tento vztah byl výraznější u češtiny než u matematiky. Naopak četnost užívání GenAI neměla na výsledky žádný vliv. Na výzkumu se dále podíleli Libor Juhaňák, Markéta Žáková, Lukáš Plch a Ivan Ropovik.

Barbora Nekardová představila výzkum, který se zaměřoval na vznik pedagogicky produktivního dialogu v mentoringových rozhovorech mezi vysokoškolskými učiteli. Analýza nahrávek setkání ukázala, že poskytování zpětné vazby zaměřené na konkrétní, reálné problémy z učitelské praxe rozvoj debaty podporuje, zatímco udílení rad dialog narušuje a odvádí pozornost k povrchnějším tématům. Z výzkumu dále vyplývá, že produktivní promluvy na sebe často řetězově navazují a vedou k dalším produktivním reakcím. Na této studii se podílel také Tomáš Lintner.

Příspěvek Jakuba Vlčka se zaměřuje na začínající učitele a na to, jak jejich představy o žácích formují jejich profesní rozvoj. Z dlouhodobého sledování šesti začínajících učitelů vyplynulo, že vnímání žáků jako schopných a aktivně reagujících podporuje učitele v experimentování a v rozvoji jejich praxe. Naopak představy, že žáci o látku nemají zájem či na ni nestačí, přispívá ke stagnaci nebo dokonce poklesu pedagogických kompetencí. Na výzkumu spolupracovala Klára Šeďová.

Zuzana Šalamounová ve svém příspěvku představila výzkum zaměřený na vrstevnické učení a na jeho pojetí při vzdělávání budoucích učitelů. Analýza 21 rozhovorů ukázala, že ačkoliv je vrstevnické učení považováno za vysoce žádoucí, bývá často pokládáno za samozřejmost a v reálném vzdělávání budoucích pedagogů zůstává slabě specifikováno. Na výzkumu se podílela také Karla Brücknerová.

Vědecká ředitelka SYRI Klára Šeďová na konferenci přednesla dva příspěvky. První z nich se zabýval otázkou, proč shodné podmínky profesního rozvoje vedou u různých učitelů k odlišným postojům k vedení třídní diskuze. Dvě studie ukázaly, že učitelé nahlížející na své žáky jako schopné a seberegulující subjekty mnohem ochotněji a úspěšněji proměňují svou výukovou praxi směrem k dialogu, zatímco vyučující s deficitním pohledem na žáky mají tendenci změny odmítat. Na výzkumu spolupracovala Riikka Hofmann.

Druhý příspěvek zkoumal vztah mezi aktivní účastí žáků na výukovém dialogu a jejich výsledky v matematice. Z analýzy vzorku 2514 českých žáků druhého stupně základních škol vyplynulo, že aktivní participace a školní úspěšnost se navzájem ovlivňují, byť předchozí úspěchy silněji ovlivňují budoucí účast. Zásadním zjištěním studie je, že kognitivní aktivace žáků skrze interakci s učitelem zvyšuje jejich aktivní zapojení do diskuze, zatímco aktivace prostřednictvím náročných úloh bez podpory vyučujícího zapojení mírně snižuje. Na výzkumu se podílel také Martin Sedláček.