Seminář nabídl několik pohledů na slučování obcí

Na místě byly konfrontovány politologické, sociologické a ekonomické pohledy, a to na základě aktuálních analýz tuzemských i zahraničních zkušeností. Ekonom SYRI a CERGE Filip Pertold zmínil, že roztříštěnost zřizovatelů vzdělávacích institucí má negativní dopad na dostupnost předškolních zařízení v ČR. „Malé obce nemají dostatek prostředků na investice v této oblasti. Příliš mnoho zřizovatelů škol a školek také znamená, že zřizovatelé nemají kapacitu na pomoc s administrativou ředitelům škol a školek. Řada investic, třeba do dětských skupin, je závislá na dotacích od státu. Malé obce mají malou kapacitu,“ uvedl Pertold.

Politická rozhodnutí směřující k efektivnějšímu fungování státní správy by podle vědců neměla být založena na pouhém srovnání malých a větších obcí, ale vhodné je vycházet ze znalosti kauzálních efektů. V tomto směru se nabízí analýza případů, kde ke slučování obcí už došlo. Dostupná literatura ale podle Štěpána Mikuly ze SYRI a Masarykovy univerzity jednoznačné závěry v oblasti ekonomických efektů nenabízí. „Přímá přenositelnost poznatků ze zahraničí do ČR je omezená nejen kvůli odlišnému institucionálnímu a sociálnímu prostředí, ale i kvůli velikosti slučovaných obcí, které jsou v ČR extrémně malé,“ uvedl Mikula. 

Obcí do 500 obyvatel je v ČR přes 3400, tedy více než 50 % všech obcí, a žije v nich 8 % populace. V sousedním Rakousku, ve kterém v nedávné době proběhlo slučování obcí ve spolkové zemi Štýrsko, je takových malých obcí pouze 5 % a žije v nich pouze 0,4 % populace. „Slučování obcí v ČR tak v porovnání s jinými zeměmi v regionu nabízí větší potenciál zvýšení efektivity vládnutí,“ uvedl Mikula. 

Podle Renáty Mikešové ze SYRI a Sociologického ústavu Akademie věd ČR starostové a starostky malých obcí hrají klíčovou roli v krizovém řízení. Při krizích typu covidové pandemie nebo migrace válečných uprchlíků z Ukrajiny se obce musely vypořádat často s omezenými prostředky a bez jasných pokynů z vyšších úrovní správy.

„Využívali přitom své místní znalosti a existující sítě kontaktů pro efektivní reakci na krize, čímž přispěli k jejich úspěšnému zvládání na místní úrovni. Do řešení krize se zapojovali vedle aktivních občanů obce také další významní aktéři jako spolky (nejčastěji SDH) nebo místní firmy, což posílilo soudržnost obce,“ uvedla Mikešová. Zkušenosti z předchozích krizí mohou podle ní zlepšit připravenost na budoucí situace.

„Vynucované slučování obcí je rozhodně krok špatným směrem, jehož reálné dopady vysoce převažují odhadované úspory pro státní rozpočet. Podstatná část občanů by oprávněně vnímala takové rozhodnutí jako snížení váhy svého hlasu při rozhodování o lokálních záležitostech. V každé starostce a starostovi máme schopné manažery, kteří se pečlivě a napřímo starají o svěřené území, ke kterému mají osobní vztah. Podporujme a usnadňujme dobrovolnou spolupráci obcí, a ne umělé obecní slepence, které nebudou nikdy fungovat,“ řekla Eliška Olšáková, předsedkyně Sdružení místních samospráv ČR, která dnešní akci společně se SYRI pořádala.

Rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš dnes vyzdvihl význam institutu SYRI, který propojuje vědce Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a Akademie věd. „Jsem velice rád, že Masarykova univerzita může být koordinující institucí. V rámci SYRI se vědci potkávají i na tématech, o kterých dříve ani nepřemýšleli. Propojování odborníků napříč spektrem, které na univerzitách nebo v ústavech Akademie věd máme, nebylo tak zřetelné,“ uvedl Bareš. Dnešní seminář byl do značné míry diskuzní. „Nejsme advokáti určitého řešení, ale zprostředkovatelé výzkumu, kteří se tématem zabývají,“ uvedl Roman Chytilek, který v rámci SYRI vede výzkumnou skupinu zaměřenou na právo a vládnutí.