Na změnu související se stárnutím máme nejvyšší čas

Hlávka upozornil, že lidské zdraví se zhoršuje docela brzo. „Kolem 45 let má 80 procent Čechů alespoň jednu chronickou nemoc,“ uvedl Hlávka. V pozdějším věku se problémy už kumulují a nedostatek lůžek povede k tomu, že přístup ke zdravotní péči bude potřeba změnit a zabývat se otázkou, jaké služby budou k dispozici pro lidi ve vyšším věku. Jako příklad uvedl seniora, který je v Česku hospitalizovaný pro frakturu stehenní kosti 27 dní, tak ve Švédsku jsou to pouze 4 dny. „Máme nejvyšší čas, abychom tlačili na řešení, která jsou ekonomicky výhodnější,“ uvedl Hlávka.

Podle Michala Koščíka, který v SYRI vede výzkumnou skupinu zaměřenou na efektivitu zdravotního systému, se mění struktura obyvatelstva a senioři v roce 2050 budou vyžadovat zcela jiné věci než ti současní. „Budou toho více očekávat, aby se jim péče poskytla v domácím prostředí, budou asertivní. Péči budou poptávat přes mobilní aplikaci a až v krajním případě v nemocnici,“ uvedl Koščík. Zároveň upozornil, že populace bude obecně vypadat jinak. „Pětina seniorů budou jazykově a kulturně odlišní a zdravotní systém budou vnímat jinak,“ uvedl Koščík.

Stát se podle něj na některé změny začíná adaptovat. Posiluje analytickou základnu a vnímání rizikových profesí. „Je vidět, že se stát snaží mobilizovat zdroje. Velká debata se vede o tom, jak se přizpůsobit. Začal se zabývat o demografii lékařského personálu,“ uvedl Koščík s tím, že digitalizace podle něj všechny problémy nevyřeší. Problémem je také důvěra v instituce, která je nejvíce vidět v případě očkování. Lidé podle Koščíka také hledají alternativy ke zdravotnímu systému. Problém je také v čitelnosti systému jak sociálních, tak zdravotních služeb.

Andrea Dalecká ze SYRI zmínila, že zdraví a délka života nejsou jen výsledkem medicíny, ale i vzdělání, příjmů a prostředí, ve kterém žijeme. Sociální znevýhodnění se neobjevuje izolovaně – často se jedná o skupinu rizik, které se přenáší i mezigeneračně. „Nepříznivé faktory se v průběhu života kumulují a vrstvením postupně zvyšují zdravotní rizika v pozdním věku,“ uvedla Dalecká, podle které by preventivní opatření měla být cílená do senzitivních období v průběhu života. Hlávka, která do Česka přináší zkušenosti z USA v rámci diskuze zmínil, že veřejný sektor by měl nerovnosti snižovat. „Téměř nikdy se jich ale nezbavíme,“ uvedla Hlávka.

Dnešní Fórum aktivního stárnutí 2025 přineslo diskusi o budoucnosti stárnoucí společnosti. Akce se konala v prostorách Kanceláře veřejného ochránce práv a nabídla sedm panelových diskuzí, které se věnovaly nejaktuálnějším tématům spojeným s aktivním stárnutím – od regionálních demografických trendů přes podporu duševního zdraví a digitální gramotnosti seniorů až po ageismus či předsudky na pracovním trhu. Panel SYRI vedla Lucie Vidovićová, která se otázkou stárnutí a ageismem dlouhodobě zabývá.