Aktuality
Lidé se v souvislosti s krizemi dělají plány na mnohem kratší dobu než v minulosti, nedívají se dopředu a žijí hlavně přítomností. Společenská odolnost díky tomu klesá. Vědecké výsledky také ukazují, že se společnosti rozděluje, což se dotýká například vzdělávání i oblasti zdraví. Vyplynulo to z debaty na téma „riziková společnost“ mezi odborníky Národního institutu SYRI na dnešní výroční konferenci institutu. Debatu vedl redaktor Respektu František Trojan.
„Lidé začínají být více orientovaní na přítomnost, a ne na budoucnost a uvědomují si to i politici. Narůstá život tady a teď, což se demonstruje i v tom, jak politické strany přistupovaly k volbám,“ uvedl politolog Roman Chytilek, který v SYRI vede výzkumnou skupinu zaměřenou na Právo a vládnutí. Jako příklad uvedl politické programy, které byly zveřejněny často až těsně před parlamentními volbami.
Podle filosofky Alice Koubové, pokud je společnost více orientovaná na přítomnost než na budoucnost, tak to není známka společenské odolnosti. Resilience byla leitmotivem dnešního programu konference SYRI. Koubová zdůraznila, že v tomto smyslu existují opory demokratické povahy, opory systémové, a také opory jednotlivých občanů, kteří ve společnosti žijí.
„Udržet odolnou demokracii neznamená udržet pouze formální demokratické instituce. Vymření demokracie je možné dosáhnout legální cestou pomocí demokratických prostředků. Pokud se budeme bránit jen pomocí práva, tak se nám to nemusí podařit, klíčová je role společnosti,“ uvedla v diskuzi Koubová.
Projekt SYRI vznikl v reakci na pandemii COVID-19. V této souvislosti se debatovalo i o roli vědy. Podle demografky Dagmar Dzúrové spolu akademická obec a politici neuměli za pandemie komunikovat. „Věda nabízela svoje poznatky, výstupy, ale ze strany politiků a vedení společnosti neexistovala schopnost tyto poznatky využít. Chyběl speciální institut, organizace, která by zaštiťovala vědecký výzkum v době krize,“ uvedla Dzúrová.
Politici podle ní mnohdy chtěli vědecké důkazy, ale nevěděli, na kterou z vědeckých skupin se obrátit. Dzúrová sama, která v rámci SYRI vede výzkumnou skupinu orientovanou na socioekonomické nerovnosti ve zdraví, zdůraznila, že v oblastech, kde je společnost nejvíce zranitelná, tak se krize ještě více prohloubila. „Naše společnost se daleko více rozděluje než ostatní,“ uvedla demografka a jako příklad zmínila vzdělávání nebo například úmrtnost v Česku.
Národní institut SYRI spojuje vědce Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky. Institut získává data o sociálních procesech, které provázejí krizové a rizikové situace typu pandemie. Na základě nich pak formuluje doporučení, jak problémy řešit. Původní financování SYRI končí s koncem letošního roku. Institut bude dál fungovat na základě projektů, které nově získal s profilací na oblasti Zdraví, Vzdělávání, Komunikace a resilience, Politika a Ekonomik. V rámci debaty dnes vystupovali odborníci za každou z těchto sfér. Kromě již zmíněných také Klára Šeďová za oblast vzdělávání a ekonom Ctirad Slavík.