Aktuality
Příčiny a důsledky polarizace a populismu v České republice byly tématem dnešní konference Národního institutu SYRI, která se uskutečnila na půdě Senátu České republiky. Odborníci se zaměřili na identifikaci klíčových témat, která společnost rozdělují, a hledání strategií a metod, jak těmto jevům čelit a podporovat depolarizaci. Závěrečné diskuse se účastnili zástupci politické scény, vědci a zástupci a zástupkyně neziskových organizací.
„Přestože nám nové způsoby komunikace umožňují se jednoduše a rychle spojit s člověkem třeba na druhé straně planety, příkopy neporozumění přetrvávají nebo se občas i prohlubují a nám se nedaří včas řešit potíže, kterým čelíme. Na vině je často právě populismus, který vede k našemu rozdělení. Proto je dobré zamyslet se nad tím, které způsoby nám pomohou polarizaci úspěšně překonávat,“ uvedla senátorka Adéla Šípová, která nad konferencí převzala záštitu.
Vědci SYRI představili hned několik příspěvků, které otevřely téma. Petra Guasti, která vede v rámci SYRI výzkumnou skupinu zaměřenou právě na polarizaci a populismus, společně s Alešem Michalem nabídla srovnání České republiky v kontextu zemí V4. Další příspěvek otevřel téma mainstreamizace krajní pravice. Jaroslav Bílek ze SYRI pak srovnával zhroucení demokracie v Chile roku 1973 a ve Venezuele po roce 2004.
„Ačkoliv se oba případy zhroucení demokracie v těchto zemích liší svou formou, mají společnou příčinu, a tou byla vysoká úroveň politické polarizace. Politická polarizace pak vedla jak k úspěšnému převratu chilských generálů v roce 1973, tak k neúspěšným pokusům o převrat ve Venezuele a následné volební demontáži demokracie v této zemi,“ uvedl Bílek. Jeho příspěvek ukázal, že výsledkem politické polarizace může být jak pravicová, tak levicová diktatura, což je obzvláště důležité v dnešním světě, kde se na toto téma objevuje řada zavádějících výroků.
Podle Šípové je z pozice senátorky často velmi těžké snažit se vysvětlovat vlastní legislativní návrhy. „Překážkou bývá, že moje iniciativa je interpretována jako boj za někoho nebo proti někomu. Takový výklad ztěžuje vysvětlit záměr návrhu a popsat, z čeho jsem vycházela a čeho chci dosáhnout. Proto se často zabývám tím, jak populismu a polarizaci předcházet a jak se snažit přimět lidi k tomu, aby si našli čas na hlubší posouzení věci,“ uvedla senátorka Adéla Šípová.
Druhý panel byl diskuzní a zaměřený na praxi. V jeho rámci mluvili politici i zástupci občanských společností se zaměřením na deradikalizaci a depolarizaci společnosti. Konkrétně pak Young Caritas, Centrum občanského vzdělávání a Prostor pro spor. Podle místopředsedy Senátu Jiřího Drahoše bychom měli klást větší důraz na toleranci a respekt k druhým. „Je to krok, na který se ani v našem vzdělávacím systému neklade velký důraz,“ uvedl Drahoš. Souvisí to podle něj i se snahou o dialog s „protivníkem“. Zdůraznil potřebu neurážet a neshazovat. „V praxi to má ale řadu limitů. Těžko můžete vést dialog s někým, kdo záměrně využívá lži a dezinformace, aby vás dehonestoval,“ zmínil osobní zkušenost z doby, kdy kandidoval proti Miloši Zemanovi v prezidentské volbě.
Odborníci dnes v diskuzi připomínali pozitivní vliv vzdělávání i občanské společnosti. Podle Petry Guasti ze SYRI „demokracie neumírá jedním velkým výbuchem, ale tisíci ranami nožem“. „Musíme být pozorní, abychom viděli ty jednotlivé rány nožem,“ uvedla Guasti a poukázala na tlak na komerční televize nebo čistky v kulturních institucích.