Aktuality
Většímu rozvoji Public Health nepomáhá fragmentace. Ta se týká jak akademické sféry, tak státní. Systému obecně chybí odborníci na ekonomiku zdravotnictví. Na dvoudenní konferenci v pražském Karolinu se na tom shodli experti z politiky i akademické sféry. Na akci přednášeli také vědci a vědkyně Národního institutu SYRI.
„Veřejné zdraví má velký význam pro každého v naší zemi a bez silné akademické obce bude náročné vychovávat další generaci vedoucích pracovníků a poskytovat důslednou podporu tvůrcům politik, kteří musí činit těžká rozhodnutí, ať už během pandemie, nebo když se připravujeme na nové hrozby, jako je stárnutí populace,“ uvedl Jakub Hlávka (na snímku) ze SYRI a Masarykovy univerzity, který konferenci pořádal.
Ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Jan Konvalinka v diskuzi zmínil, že obecně největší problém Česka je fragmentace, a to se týká i veřejného zdraví. Cílem je tedy propojit roztříštěnou vědeckou scénu a budovat orgány, které budou schopny prakticky pomoci. Ladislav Dušek, který vede ÚZIS a působí i v SYRI, dnes prezentoval změny ve sběru dat, která lze aktualizovat v případě potřeby prakticky online.
Ministr zdravotnictví z první covidové vlny Adam Vojtěch na to navázal vzpomínkou, že na začátku pandemie odborníci pracovali s excelovými tabulkami. „Za posledních pět let vidím v oblasti Public Health obrovský posun. Bez dat se dá těžko veřejné zdravotnictví řídit,“ uvedl Vojtěch podle kterého ale stále čelíme i fragmentaci v oblasti řízení.
V Česku podle něj chybí centrální institut, který by data nejen sbíral, ale i analyzoval a dělal opatření. Ze své finské zkušenosti zmínil tamní THL, který všechny tyto úkoly dělá na pravidelné bázi. Ve Finsku ale oproti Česku podle Vojtěcha panuje vysoká důvěra ve státní instituce, což se „těžko kopíruje“. Nutnost jedné instituce, která by propojovala vědecký svět se světem politiky, podpořil i poslanec Tom Philipp.
To ale podle některých diskutérů není úplně reálné, protože stav veřejných financí se zlepšovat nebude. Dušek zmínil, že většina klíčových věcí se ve světě vědy udržuje z grantů. Využít lze tedy i potenciál akademické obce samotné. Zmínil komunitní analýzy malých výzkumných týmů založených na menších grantech, které lze jednodušší formou získat.
Rezervy má také akademická obec samotná. Rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková zmínila, že v ČR chybí systém vzdělávání odborníků v oblasti Public Health. Vysoké školy na tom ale podle ní pracují. „Máme celou řadu lékařů a ekonomů, kteří by si zasloužili nabídku, jak se vzdělávat v Public nebo Global Health. Musíme se na zdraví dívat bez hranic mezi státy,“ uvedla rektorka.