Aktuality
Celkem 31 doktorandů ocenilo vedení Masarykovy univerzity za vynikající práci při doktorském studiu. Mezi laureáty byly i mladé vědkyně zapojené spolu se svými školitelkami do projektu Národního institutu SYRI. V této souvislosti se někteří z nich zamysleli nad otázkami souvisejícími s profesním vývojem a rolemi juniorních a seniorních výzkumníků.
Podle Zuzany Šalamounové je vedení juniorního výzkumníka v rámci doktorského studia jednoznačně obohacující zkušenost. „Jak celý proces probíhá, samozřejmě vždy záleží tom, jakého studenta či studentku vedete. Spolupráce se různí podle toho, jakou vizi student či studentka ohledně svého výzkumu má (a zda vůbec nějakou má), v jaké míře je rozhodnutý či rozhodnutá zasvětit svůj čas výzkumu a jaký typ podpory potřebuje,“ myslí si Šalamounová.
Podstatná je podle ní zejména schopnost identifikovat, v čem potřebuje juniorní výzkumník či výzkumnice podpořit. Následně pak seniorní výzkumník pomáhá tam, kde je to nezbytné. Zároveň ale musí mladému vědci nebo vědkyni ponechat jistotu míru autonomie. Zejména v otázkách, kde je to podle školitele nebo školitelky zásadní.
Šalamounová, která je zapojená v rámci SYRI do výzkumné skupiny zaměřené na vzdělávání, spolupracovala s Janou Navrátilovou, která na projektu také participuje. „Naše spolupráce se nesla ve znamení kolegiálních diskusí, a to napříč celým výzkumem i při převádění jeho výsledků do podoby textu. Janě přitom po celé studium vydrželo neutuchající nadšení pro věc. Jsem proto velmi ráda, že se naše cesty opět protínají v rámci institutu SYRI, kde může moje kolegyně využít zaměření své dizertace na oblast diferenciace při práci na tématech souvisejících mimo jiné s nerovnostmi ve vzdělávání,“ dodala Šalamounová.
Spolupráci s ní si pochvalovala i mladá doktorandka. Získala od ní cenné rady a zkušenosti. „Neocenitelným benefitem je také to, že moje školitelka udržuje kontakt se školním terénem, díky čemuž přináší jak vědecké poznatky, tak praktické zkušenosti z výuky. Vedle této "formální" podpory je pro mě klíčové její lidské porozumění, schopnost naslouchat a poskytnout skutečnou podporu a povzbuzení,“ uvedla Navrátilová.
„Naše společné výzkumné zájmy nám umožňují rozvíjet spolupráci i po dokončení doktorského studia. Náš současný společný projekt v rámci hubu SYRI se zaměřuje na vzdělávací nerovnosti. Zkoumáme různé mechanismy podpory, které jsou efektivní pro různé skupiny žáků v různých vzdělávacích proudech a větvích,“ dodala mladá vědkyně.
Mezi oceněnými byl ještě jeden vědecký tandem ze SYRI. Konkrétně Alena Pospíšil Macková a Martina Novotná. „Vedení juniorních výzkumníků je v mnoha ohledech náročné a zodpovědné. Je to období, které pro ně může být naprosto zásadní – rozhoduje o tom, zda se vůbec rozhodnou zůstat v akademii. U žen je to navíc často ještě křehčí otázka, protože mnoho z nich akademii po doktorátu opouští. Martina byla moje první doktorandka, a to hned v nelehkých podmínkách pandemie, která proměnila výzkumné plány, témata a nutila nás rychle se přizpůsobit,“ uvedla Pospíšil Macková, která se mladé vědkyni snažila dát prostor i dělat chyby, což považuje sama za zásadní pro osobní i profesní růst.
„A i když nám pandemie přinesla mnoho výzev, i mně samotné práce s juniorkou pomáhala najít v té době smysl pro každodenní práci a udržovat nějakou stabilitu během dlouhých lockdownů nebo práce na dálku. Postupně se během této doby také přirozeně vyprofilovala témata, kterým jsme se věnovaly. Věnovaly jsme se nejen tématům Martinina doktorátu, ale i navazujících výzkumů v SYRI o politických online diskuzích v době pandemické krize, užívání online sociálních sítí pro politické účely a dopady těchto aktivit,“ dodala Macková.
Odkaz na info o oceněních:
https://www.em.muni.cz/absolventi/17694-univerzita-ocenila-doktorandy-za-jejich-vynikajici-praci
Foto: Masarykova univerzita. Na snímku Jana Navrátilová (vlevo) se svou školitelkou Zuzanou Šalamounovou.