Sdílejte

Tiskové zprávy
Socioekonomické nerovnosti ve zdraví

Očkování zachraňuje životy, prokázala studie

20.09.2022

Očkování proti onemocnění COVID-19 snížilo v Česku počet úmrtí až třiapůlkrát. Vyplývá to z dostupných dat, které zpracovávali demografové z Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI). Jako reprezentativní časový úsek  výzkumu přitom brali situaci z posledního čtvrtletí loňského roku, kdy v české populaci převládala vysoce virulentní varianta delta se zvýšenou infekčností. Ve stejném období měli již všichni obyvatelé starší 12 let možnost se očkovat.

V posledních třech měsících loňského roku zemřelo v souvislosti s onemocněním COVID-19 celkem 5 797 osob. „Na základě demografických metod jsme nejprve odhadli, kolik by hypoteticky v uvedeném tříměsíčním období zemřelo lidí v souvislosti na onemocnění COVID-19, kdyby nikdo nebyl očkovaný,“ uvedla vedoucí výzkumu Dagmar Dzúrová ze SYRI. Společně s kolegyní Klárou Hulíkovou Tesárkovou dospěla k číslu 20,8 tisíc. „Rozdíl mezi hypotetickým počtem úmrtí a počtem vykázaných úmrtí udává odhad počtu úmrtí, ke kterým díky očkování nedošlo, což představuje téměř 15 tisíc.  Lze usuzovat, že očkování pravděpodobně snížilo počet úmrtí 3,5 krát,“ uvedla Dzúrová. 

Vědecká studie tedy dokládá, že očkování proti onemocnění COVID-19 zachraňuje před úmrtím velmi výrazně. „Navzdory podloženým výsledkům je ale řada lidí stále vůči očkování nedůvěřivá,“ uvedla vědkyně s tím, že efekt vakcinace je však napříč věkem obdobný, očkování snížilo počet takzvaných ztracených let života o 84 až 89 procent.

K 7. září letošního roku se v Česku nechalo kompletně naočkovat 6,888 milionu lidí, tedy 64,4 procenta populace. Tento podíl je podle Dzúrové poměrně nízký a je srovnatelný třeba s Pákistánem. „Platí to bohužel pro celou východní Evropu. Například v Bulharsku, Polsku a Rumunsku je proočkovanost proti onemocnění COVID-19 minimální, ale to se týká i sezónní chřipky. Nejvyšší kompletní proočkovanost populace, nad 85 procent, mají oproti tomu v zemích jako je Kuba, Portugalsko, Chile, Vietnam, Čína, Singapur, Brazílie, Kanada, Itálie a Japonsko,“ uvedla Dzúrová.

Nízká proočkovanost podle ní souvisí často s antivaxerským hnutím, které je velmi silné zejména v postsovětských zemích. „Zřejmě je motivováno všeobecnou nedůvěrou, ale též kulturním přesvědčením a ideologií. Například na Ukrajině je proočkována jen asi třetina obyvatel, velmi nízká proočkovanost se zde týká i dalších onemocnění jako jsou spalničky a záškrt nebo dětská obrna,“ dodala Dzúrová.

Kontakt pro bližší informace: prof. RNDr. Dagmar Dzúrová, CSc., dagmar.dzurova@natur.cuni.cz

Kontakt

prof. RNDr. Dagmar Dzúrová CSc.

Zařazení: Vedoucí výzkumné skupiny
dzurova@natur.cuni.cz  Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy